Dodání do Vánoc

Guvernér Singer: Eurozóna se musí víc integrovat, to je evidentní. Ale bez nás

Už nehrozí, že lidé a firmy najednou zjistí, že jejich úspory zmizely, říká v rozhovoru pro HN guvernér České národní banky Miroslav Singer. Velká rizika nebo možnost zhroucení eurozóny už podle něj nehrozí.
Naše země ani světová ekonomika na tom nejsou tak špatně, jako to vypadalo a dílem i bylo před třemi lety, říká v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny guvernér České národní banky Miroslav Singer.

"Ale my se dnes chováme, jako by se měl svět zítra zhroutit. Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat rychle, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok," vysvětluje guvernér ČNB.

HN: Opravdu se už nic nemůže zhroutit? Stále přece existuje nebezpečí, že se rozpadne celý evropský projekt. To lidé vnímají, nemyslíte?

To je pravda, ale už tu není nejistota o tom, zda přežije Německo. Už je to v úplně jiné rovině problému. Jsou tu samozřejmě otázky, zda odejde z Evropy Řecko, ale to je nula celá nic.

HN: Co Itálie, Španělsko?

Ale to jsou země, které pro nás už dnes z hlediska exportů zas tak významné nejsou. A o čem se vlastně bavíme? Bavíme se o tom, zda ECB a jiné instituce zaplatí alespoň část ztráty držitelů jejich dluhopisů. To je dlouhodobě nepříjemná nejistota. Ale nezdá se mi, že to dnes má dramatičnost stavu, kdy jsme se v roce 2007 báli, zda rakouští a němečtí střadatelé a firmy neztratí své vklady ve svých bankách.

HN: Podle různých studií by ale rozpad eurozóny znamenal i rozpad jednotného trhu EU a také, že by spousta dluhů po rozpadu spadla na Německo a jeho HDP. To by dostalo německé hospodářství do recese a zasáhlo by to i nás.

Ale samozřejmě. Za prvé, studie, které dávají tyto předpoklady, byly tvořeny v době, kdy to znamenalo rozpad evropských bankovních systémů. Jenže v tuto chvíli banky již dluhy těchto zemí nedrží. Jsou země, kde už k restrukturalizaci dluhů došlo. Jako Řecko. Země, kde si problémy vyřešili sami jako pobaltské státy. A jsou i země, které problémy tři roky úspěšně maskovaly. To je Španělsko. Je to průšvih, ale spíše průšvih jedné země, než že by se hroutil celý systém.

HN: Větší problémy než po pádu Lehman Brothers tedy již nastat nemohou?

Já je nevidím. Zatímco za Lehmanů bylo riziko zhroucení celého systému ohromné, teď ho nevidím. Nehrozí, že lidé a firmy najednou zjistí, že jejich úspory zmizely. To samé platí o rozpadu trhů. Trhy se mohou rozpadat vždycky. Hlavním evropským trhem je ale ten se službami, ten však paradoxně není zas tak otevřený a tudíž náchylný k nějaké nákaze.

Navíc my i Němci si získáváme zakázky jinde než ve Španělsku nebo Itálii. Nezdá se mi, že by němečtí výrobci a naše firmy spoléhaly na to, že své odbytové problémy vyřeší návštěvou Španělska. Bavíme se o tom, jestli budeme řešit španělské problémy, a to není takové drama, tento problém má konečný rozměr.

HN: Evropa chce řešit své problémy větší mírou federalizace. Je tohle cesta, jak se z té krize dostat?

Jestli musí jít přímo o federalizaci nevím. To je politická otázka, nad kterou nepřemýšlím. To, že se eurozóna musí víc integrovat, je evidentní. Teď jde jen o to, jak to politicky prodat. Aby Fini, Holanďané, Němci a Lucemburčané byli šťastní. Ale tenhle proces nějak probíhá. Úspěšné země eurozóny jsou ochotni dát své prostředky na řešení problémů těch méně úspěšných, ale zatím nejsou připraveni na to dávat nějaké nelimitované bianko směnky.

Za nás mohu říct, že si to eurozóna i Evropská unie komplikuje tím, že do toho vtahují i třeba nás, Švédy a další země. Což neznamená, že někdy v budoucnu by tento projekt pro nás nebyl zajímavý, ale teď je to čistě o problému eurozóny. Ta řeší aktuální problémy, které míchá s nějakou dlouhodobou vizí, což není úplně šťastné. To je zadělávání si na ještě větší problémy.

Zdroj: http://byznys.ihned.cz/c1-57860740

Nákupní košík 0 Kč