Josef II.(* 1741, + 1790) byl nejstarším synem rakouské, české a uherské panovnice Marie Terezie a císaře Svaté říše římské národa německého Františka I. Lotrinského. Mezi jeho sourozence patřila například Marie Antonie, která byla v roce 1770 provdána za francouzského dauphina a budoucího krále Ludvíka XVI. a která vešla do historie pod jménem Marie Antoinetta. Samotný Josef II. je považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských představitelů osvícenského absolutismu. V roce 1765 byl po smrti otce jmenován císařem Svaté říše římské. Zpočátku vládl po boku své matky, která držela v rukou faktickou moc. Plně se ujal vlády až po její smrti v roce 1780, kdy byl zvolen králem českým a uherským. Do tohoto období spadají jeho nejvýznamnější kroky, jimiž reformoval říši. Jedná se především o vydání Tolerančního patentu, který rušil monopol katolické církve v rakouských korunních zemích a povoloval i jiná než katolická vyznání. Druhým významným dekretem se stal Patent o zrušení nevolnictví. Poddaní se tímto stali osobně svobodní, mohli se stěhovat, uzavírat sňatky, učit se a vzdělávat bez povolení vrchnosti. Větší volnost pohybu umožnila stěhování lidí do měst a podpořila tak nástup průmyslové revoluce. Na averzní straně medaile je portrét Josefa II. s životními daty. Na reverzní straně je vyobrazen fragment listiny a píšící Josef II.

Limitovaný náklad 500 kusů.