Rytci

26. 4. 2012

JAROSLAV HRÁCH

Jak dlouho pracujete v České mincovně jako rytec?

Od roku 1994.

Jak hodnotíte podíl své práce na výsledné podobě mince či medaile?

První pohled na minci zdaleka neukáže podíl ruční práce v porovnání se strojem. Teprve detailní (zvětšený) pohled odhalí rozdíly mezi redukovaným/strojním a ručně začištěným povrchem redukce nebo razidla.

Která příprava ražby pro vás byla nejzajímavější?

Kromě jiných – 200 Kč s motivem, 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou. Z pohledu pracnosti se jednalo o jednu z nejnáročnějších pamětních mincí. Tato skutečnost byla též vyzdvižena zadavatelem tohoto díla – Českou národní bankou.

Jaký je váš pohled na originalitu ručního zpracování?

U oběžných a pamětních mincí je tato originalita, dle mého názoru, žádoucí a dává minci punc její nezaměnitelnosti a neopakovatelnosti.

 

LUBOMÍR LIETAVA

Jak dlouho pracujete v České mincovně jako rytec?

Od roku 1995.

Jak hodnotíte podíl své práce na výsledné podobě mince či medaile?

Rytec musí být vybaven trpělivostí a smyslem pro detail. Spoustu času trávíte jemným dolaďováním redukcí pod mikroskopem. Přesná úprava redukce představuje odstranění stop po frézce vypíchnutí detailů: například vlasů, očí, stromů, listí, budov, oken, rohů písmen a podobně.

Která příprava ražby pro vás byla nejzajímavější?

Je to především zlatá mince Nové město pražské ze sady Karel IV. Tato mince s nominální hodnotou 10 000 Kč získala v roce 1999 první cenu v kategorii Nejlepší zlatá mince. Z poslední doby jsou to kilogramové zlaté medaile o průměru 85 mm Karlův most, Schengen, Vstup do EU a Římské dohody.

Jaký je váš pohled na originalitu ručního zpracování?

Každý výrobek si „zaslouží“ jinou míru originality. U běžných žetonů je tento požadavek minimální (i kvůli ceně). Naopak například u pamětních mincí emitovaných ČNB je podíl ruční práce maximální.

 

OTTO TOMSA

Jak dlouho pracujete v České mincovně jako rytec?

Po čtyřech letech pilování ryteckých dovedností v jiné firmě jsem roku 2015 nastoupil do České mincovny.

Jak hodnotíte podíl své práce na výsledné podobě mince či medaile?

Myslím, že laik toho mnoho nepozná. Rytecké zpracování je však nezbytné pro další výrobní postupy a obzvláště pro ražbu. Když pak někteří medailéři plně nerespektují technické specifikace (například výšku reliéfu), je na rytcích, aby zjednali nápravu (a snížili či zvýšili plastiku).

Která příprava ražby pro vás byla nejzajímavější?

Každá ražba je zajímavá svým jedinečným kouzlem, ale vyzdvihl bych dvě konkrétní: stříbrnou 200Kč minci Ireny Hradecké „Operace Anthropoid“, kde bylo podle mého názoru výborně zpracované téma, a 500Kč minci Asamata Baltaeva „Bitva u Zborova“, která byla vzhledem ke komplikovanosti návrhu jakýmsi ryteckým oříškem.

Jaký je váš pohled na originalitu ručního zpracování?

Každá medaile či mince je unikát – ať už se jedná o oběživo nebo pamětní minci České národní banky. Rytec zpracovávající nástroje pro ražbu na nich vždy zanechá svůj charakteristický, neopakovatelný rukopis, který nikdo nedokáže napodobit.

 

MÁRIA FILOVÁ

Mária Filová pracuje jako rytečka České mincovny od roku 2018. Mimo to je také zkušenou medailérkou. Rozhovor s ní najdete zde.

Česká mincovna
Loading...