Expert: Obchodníků se zlatem je u nás 200, seriózních jen asi deset
Výhodou fyzického cenného kovu je to, že je uchovatelem hodnoty a pojistkou proti inflaci. Nevýhodou zase fakt, že nenese žádný úrok a pak musíte najít někoho, kdo ho od vás koupí.
Tomasz Surdy
|
Obecně mince emitují centrální banky či jiné pověřené státní instituce. Vyrábějí se v oficiálních mincovnách, které mají potřebná povolení. Investiční mince musí být ze zlata v určité ryzosti, musí mít nominální hodnotu a musí splňovat i ostatní podmínky pro investiční zlato. Nejjednodušší je u nás koupit investiční mince, které vydává Česká národní banka. Je to bezpečné, nehrozí tu nebezpečí, že si pořídíte nějaký brak.
Je to oficiální legální platidlo, ale kupuje se spíš jako investice či sběratelský předmět. Nevím o tom, že by s nimi někdo platil v obchodě, ale recesista by to udělat mohl. České pamětní mince, jak se jim také říká, jsou v hodnotách 200, 500, dva, dva a půl a pět tisíc korun. ČNB jich za posledních 19 let vydala hodně. Kdybyste ji ale vzala a položila v běžném obchodě na pult, asi by prodavačka nevěřícně kroutila hlavou. Pokud by ovšem nepocházela z rodiny, kde mají k takovýmto mincím vztah a vědí, že existují. A zavolala by vedoucí, ta by si pravděpodobně taky nevěděla rady a z obavy před padělkem by zavolala policii.
Dopadlo by to samozřejmě dobře, protože by se prověřilo, že se jedná o legální platidlo v zemi. Nicméně obchodníci v Česku nemají povinnost brát tyto mince jako platidlo. Ale v jakékoli bance uspějete v každém případě, ta je přijmout musí.
Ano, je to tak. Každý, kdo o tom trochu přemýšlí, tak zjistí, že by to moc rozumné nebylo. Ale obchodník, pokud minci přijme, udělá dobrý obchod. Třeba dvousetkoruna ve stříbře má hodnotu 600 korun, zlatá ještě víc, například pětitisícikoruny v edici Mosty České republiky mají každá tržní hodnotu kolem 18 tisíc korun. U zahraničních je ten rozdíl ještě větší. Za stodolarovou minci s generálem Františkem Peřinou, která je výsledkem naší spolupráce s novozélandskou mincovnou, dáte přes 160 tisíc korun a na NovémZélandu byste si v obchodě koupili zboží v hodnotě přibližně 1 640 korun. Tak proč byste to dělala.
Tohle je kopie, ale váží stejně jako originál jeden kilogram. Je to novozélandský desetitisícidolar (největší mince na snímku vlevo). Když si ho koupíte jako investici, dáte za něj milion sto tisíc korun a proměnou v obchodě na Novém Zélandu byste utržila v přepočtu asi jen 164 tisíc korun, čili přibližně sedmkrát míň.
Zlaté medaile, investiční mince a slitek., Stodukát Vladislava II. Zlatá pamětní medaile. |
Teď procházíme obdobím stagnace. Vždycky, když se rozhoří nějaké válečné ohnisko nebo zesílí ekonomická krize, poptávka prudce roste. Poslední velká rána přišla před rokem (8.8.2011), kdy USA přišly o tři áčka (úvěrový rating AAA) a vzápětí vypuklo v celé Evropě šílenství po zlatě. Rafinérie byly okamžitě vyprodané, čekací doby byly měsíc a víc. Rafinérie totiž také nemají neomezené zásoby. My pracujeme se švýcarskými rafinériemi, které zlato odebírají z Jižní Ameriky, hlavně z Peru a Chile. Když vypukla nákupní horečka, museli jsme prostě chvíli počkat. Technologie těžby není nafukovací. Spotřeba fyzického zlata trvale roste, hlavně v rozvíjejících se ekonomikách v Indii a Číně, zlaté zásoby navyšují také centrální banky, které tak diverzifikují svá aktiva. To všechno zvyšuje poptávku a navíc je potřeba si uvědomit, že světové zásoby zlata nejsou nekonečné.
Ano, ale není tady žádná, která by splňovala kritéria požadovaná zákonem. Takže 95 procent investičního zlata pochází ze Švýcarska a zbylých pět procent z ostatních zemí. Nejpopulárnější značky v České republice jsou v zásadě čtyři - Argor Heraeus, PAMP, Metalor a MÖ (značka rakouské státní mincovny). Zlato z rafinérií v Rusku, Dubaji, Turecku se na českém trhu takřka neobjevuje.
Fyzické zlato
|
Virtuálnímu zlatu osobně moc nevěřím. Když máte v ruce fyzický kov, tak ho máte v ruce. Zatímco když někde zkolabuje systém, nebo se nepřipojíte, nebo vám ho třeba někdo zapře, nemáte prostě tu jistotu. Navíc fyzické zlato si můžete třeba někam zakopat a nepřijdete o něj, i když by vám ho chtěl někdo zkonfiskovat. Tak jak se to stalo ve třicátých letech v Americe, kde stát nařídil povinný odkup a demonetizaci zlata. Někomu se ovšem podařilo tu a tam něco schovat. Například několik mincí DoubleEagle z roku 1933 zkáze uniklo a dnes mají obrovskou cenu. Nedávno byla jedna z nich v Praze, je ceněná na 200 milionů korun. Ale i v Česku padají rekordy, loni v listopadu se prodal desetidukát, to je 31,1 g zlata, z roku 1613 za dva miliony sedm set tisíc korun.
Svatováclavské dukáty jsou vděčné, ale záleží na tom, jaký máte ročník. Jestli je třeba z roku 1938 nebo 39, tak má hodnotu možná 1,5 milionu korun. Ale jestli máte ročník 1931, 32, tak má hodnotu jen tři tisíce. Čím blíž k okupaci, tím cena stoupá. Tyto dukáty začaly vycházet v roce 1923 a vydávaly se chvilku i po válce, ale ty poslední už zase nemají takovou cenu. Nejcennější jsou ty z roku 1939, bylo jich jen několik desítek.
U nás je obchodníků se zlatem asi 200, nicméně seriózních je asi jen deset. Vy jako zákazník jste trochu v nevýhodě. Obchody s investičním zlatem, včetně mincí, probíhají totiž tak, že vy nejdříve pošlete obchodníkovi peníze a pak čekáte, až vám zlato pošle. A obchodníků, kde nemusíte mít strach, že vám nedorazí kvalitní zboží, je zhruba desítka. Nechci je jmenovat, abych na někoho nezapomněl a nepoškodil ho, ale jednoduchý návod je jít na webové stránky ČNB a tam si zjistit, zda je ten obchodník zaregistrován. Kdo je v seznamu, má důvěru ČNB.
Dalším znakem serióznosti a bezpečnosti je kamenná prodejna, kam se dá přijít, zboží prohlédnout, prostě si udělat dojem. Také je lepší vybírat raději mezi společnostmi než v okruhu fyzických osob. Navíc si můžete právnické osoby proklepnout v rejstříku. Jak dlouho podniká, jaký má předmět podnikání, co je za ním...
My vám zaručíme stoprocentní kvalitu a také likviditu. To znamená, že ji kdykoli odkoupíme zpátky. Každá mince má svoji cenu prodejní i výkupní, je možné je kontrolovat na našich webových stránkách. Vykupujeme i jiné mince, ale ty podléhají speciálnímu režimu, protože nevíme, jestli jsou pravé. Dělají se pak zkoušky od těch jednodušších na prubířském kamenu až po sofistikované ve spektrometrech. Stává se, že o pomoc žádáme i Puncovní úřad.
Ano. Třeba zlaté slitky se pančují tak, že se do nich přidává wolfram. Do slitku se navrtá štola, zlato se odsype a do díry se vloží wolframová tyč. To proto, že wolfram má velmi podobnou měrnou hmotnost. Když se to dobře udělá, zaleje zase zlatem a dobře vyleští, tak to de facto pak váží stejně. Kdo se v tom nevyzná, nepozná to. Jen má místo kila zlata třeba jen 600 nebo 700 gramů a zbytek je wolfram.
To nevím. Ale já jsem se kromě jednoho upozornění s ničím takovým u nás nesetkal. U zboží z Orientu bych ale byl opatrný. To je taky důvod, proč kupovat jen renomované a v Česku známé značky.
Zlatá cihla pančovaná wolframem, Investiční zlato, jednouncový slitek Argor Heraeus. |
U investičního zlata platí, že je nulová váhová tolerance směrem dolů a jen mírná nahoru, takže nikdy nesmí vážit méně, než udává výrobce. Spíš váží malinko víc. Kdybyste narazila na zlato s váhou nižší než deklarovanou, je to podezřelé. Cihly se pančují relativně vzácně, ale nedávno bylo v Česku vydáno upozornění, že se na trhu objevily 400gramové cihly. To je velmi neobvyklá váha. Už to samo o sobě je divné, a když pak vidíte značku rafinéra a víte, že takovouhle cihlu nedělá, pak je to téměř jisté. Máte v ruce padělek, případně zlato nižší ryzosti, které nesplňuje podmínky investičního zlata, a tudíž podléhá DPH.
Bylo by nelegální to takhle sledovat, ale u těch těžkotonážních, jak jim říkáme, si vedeme v evidenci, protože jsou číslované. Je tam vždycky konkrétní číslo a podle toho se to pak dá sledovat. Poznamenáme si jméno člověka, který ji od nás koupí, a když pak třeba za deset patnáct let chce pomoci s prodejem, tak pomůžeme. Ale víme jen toho prvního majitele, neznáme pak třeba ty další, pokud se na nás sami neobrátí.
Prodáváme i slitky a cihly. Momentálně dáte kolem 1 400 korun za nejmenší gramovou cihličku a kolem 35 tisíc za uncovou (31,1 g). Kilové cihly pak stojí něco přes milion. Ty největší obří cihly, které vídáme v americké centrální bance, běžně neprodáváme, ale kdyby ji někdo chtěl, máme rafinéra, kde ji můžeme objednat. Ta pak váží 12,5 kila (400 uncí) a cena je kolem 14 milionů korun. Tyto bankovní cihly už mají tvar opravdové cihly, ty menší jsou vlastně jen takové placičky. Jako pravá cihla nevypadá ani ta kilogramová, velikostí je podobná spíše dnešním chytrým mobilům.