V roce 2020 uplynulo 150 let od narození Štefana Baniče. Přestože jeho jméno upadlo v zapomnění, zapsal se do dějin letectví a jeho úspěchy oživuje stříbrná mince, kterou vydala Národná banka Slovenska.

Štefan Banič se narodil roku 1870 v dnešních Smolenicích. Vyučil se zedníkem a podílel se na stavbě Smolenického zámku, ale bída ho roku 1907 vyhnala do Ameriky, kde pracoval na polích, v dolech i v továrnách. V té době svět zažíval leteckou horečku. Od chvíle, kdy bratři Wrightové zkonstruovali první letadlo těžší než vzduch, uplynulo jen pár let a pokusy aviatiků byly stále krkolomné. Řada odvážlivců zaplatila za dobývání oblohy životem a svědkem jedné takové nehody se stal právě Štefan Banič. Letecké neštěstí ho inspirovalo ke zkonstruování důmyslného vynálezu – i když se nejednalo o první padák, ve srovnání se soudobými modely měl zcela odlišnou konstrukci. Baničův vynález připomínal sukni, kterou měl letec povytaženou až na úroveň hrudníku. Když letec vyskočil z letadla, sukně se s pomocí pružin otevřela jako deštník, přičemž letcovy paže a hlava zůstaly nad roztaženou plochou. Jednou z nesporných výhod Baničovy konstrukce byla skutečnost, že padák byl řiditelný, a letec tak mohl doplachtit na konkrétní místo. Dne 3. června 1914 vynálezce svůj padák osobně vyzkoušel před zraky zástupců patentového úřadu letectva USA, když seskočil z patnáctipatrové budovy. Letectvo patent odkoupilo a odzkoušelo v první světové válce a ze Štefana Baniče učinilo svého čestného člena…

Reverzní strana mince s nominální hodnotou 10 EURO, která je dílem medailéra Mgr. art. Petera Valacha, předkládá portrét Štefana Baniče. Averzní strana pak nese podrobný technický nákres Baničova padáku převzatý z originální patentové listiny.

Minci v kvalitě proof vyrazila slovenská Mincovňa Kremnica.