Stříbrná mince s nominální hodnotou 10 euro byla vyražena v kvalitě standard u příležitosti 50. výročí zdolání hory Nanga Parbat slovenskými horolezci.

Nanga Parbat je s 8125 metry devátou nejvyšší horou světa a zároveň první osmitisícovkou, kterou se pokusil pokořit člověk. Od roku 1895 při tom zemřely desítky mužů, a himálajský vrchol proto dostal přezdívku Hora smrti. Úspěch oslavila až německo-rakouská výprava roku 1953. Československé horolezectví tou dobou zažívalo boom. Ve Vysokých Tatrách padal jeden prvovýstup za druhým. Alpy nám byly zapovězené, ale nahradil je Kavkaz, kde se potvrdilo, že naši horolezci mají všechny předpoklady pro zdolání nejvyšších vrcholů světa. Pro historicky první československý výstup na osmitisícovku si zvolili právě Nanga Parbat. Přestože se skupině Ivana Gálfyho výstup nepodařil, jeho snažení vzbudilo v roce 1969 obrovský zájem veřejnosti. V roce 1971 proto zorganizoval druhou, tentokrát úspěšnou výpravu. Prvními Slováky, kteří pokořili nejzápadnější himálajskou osmitisícovku se stali Ivan Fiala a Michal Orolín.

Kompozice averzní strany euromince, která je dílem medailérky Márie Poldaufové, vychází ze symetrie dvou polopostav členů vrcholového družstva, kteří na Nanga Parbat vztyčují československou vlajku připevněnou na cepín. Reverzní straně vévodí dynamická postava horolezce na skalní stěně, za kterou se tyčí vytoužený osmitisícový vrchol. Výpravný reliéf mince doplňují nápisy NANGA PARBAT – 8125 m – 1971 a také slovenský státní znak.

Minci vyrazila Mincovňa Kremnica a vydala Národná banka Slovenska.