Světový rekord

8. 9. 2021

Vybíráme design

Na umělecký návrh mince vypsala Česká národní banka anonymní výtvarnou soutěž. Přestože se většina medailérů vedle tvorby mincí zabývá také tvorbou větších sochařských objektů, zvládnutí modelace a odlévání sádrových návrhů o průměru 570 milimetrů představovalo opravdovou výzvu. Soutěže se zúčastnilo 14 autorů, kteří předložili 12 návrhů. Komise složená z odborníků na mincovnictví, medailérství, numismatiku, heraldiku, sfragistiku a techniku výroby posuzovala uměleckou úroveň, technické provedení a vystižení zadaného tématu.

První cenu obdržel akademický sochař Vladimír Oppl a doporučení odborné komise k realizaci potvrdila bankovní rada České národní banky. Na averzní straně autor vyjádřil zrod československé měny prostřednictvím kolku, kterým československé úřady v roce 1919 označovaly rakousko-uherské bankovky, a doplnil ho současným logem ČNB. Dominantou reverzní strany je dvouocasý lev, kterého doprovází motiv nejznámější československé mince z roku 1922.

 

Vyrábíme minci

Na výrobě mince připomínající odluku československého peněžního systému od rakousko-uherské soustavy po první světové válce se symbolicky podílely Česká mincovna a rakouská mincovna Münze Österreich. Mince není ražená ani litá. Polotovar pro její výrobu vážil přibližně 270 kilogramů a zhruba polovina této hmotnosti byla strojově vyfrézována. Špony v hodnotě desítek milionů korun pochopitelně nepřišly nazmar – vzniklý odpad se dále zpracoval.

To, jak gigantická česká emise vznikala, popisuje výrobní ředitel České mincovny Ing. Stanislav Bachtík:

„Taková zakázka se neodmítá. Když jsme zvítězili ve výběrovém řízení České národní banky, byla to pro nás obrovská výzva, ale především prestiž a čest. A ovšem také závazek dodat minci včas a v požadované kvalitě. Již na začátku jsme se rozhodli nepoužívat technologii odlití do předem vytvarované formy – neměli jsme čas na provedení drahého a náročného vývoje. Navíc veškeré ztráty zlata vzniklé při vývoji a výrobě šly na vrub České mincovny – ČNB dodala pouze zlato odpovídající výsledné hmotnosti mince.

Rozhodli jsme se pro postup, kdy v prvním kroku bude odlit zlatý disk, který bude následně vyfrézován do výsledného tvaru, a mince pak bude rytecky začištěna a vyleštěna do konečné podoby.

Všechny tyto kroky nemohly proběhnout v našem provozu. Pro odlití byla vybrána švýcarská rafinerie Metalor a pro obrábění vídeňská Münze Österreich disponující specializovaným centrem. Obě firmy samozřejmě splňovaly bezpečnostní kritéria. Design mince poskytl akademický sochař Vladimír Oppl ve formě dvou sádrových modelů. Modely bylo třeba naskenovat laserem a digitálně upravit do konečné podoby. Zde nastaly potíže – tak velké sádry se do laserového skeneru nevešly. Musely být rozřezány na části a v počítači znovu „sešity“.

Zlaté disky jsme nechali odlít pro jistotu dva. Zkušební frézování se provádělo do plastu a několikrát se měnily detaily a hloubky reliéfu. Finální prototyp se vyfrézoval do mědi ve velikosti 1:1. Část reliéfu se pak zkušebně obráběla ještě do velké kostky zlata, abychom věděli, jak se bude materiál chovat. Když už jsme si mysleli, že jsme na té nejlepší cestě, a začali frézovat do odlitku, zjistili jsme, že zlato není kvalitní – mělo v sobě spoustu bublinek a pórů. Druhý disk byl naštěstí kvalitnější, a mohli jsme tak frézování dokončit. Frézování si vyžádalo celkem 181 hodin strojové práce.

Naši rytci a proofařky pak předvedli neskutečný um, trpělivost a nasazení. Za to jim patří obrovský dík. Začišťovali jsme stopy po obrábění. Vybrané části mince dostávaly lesklý vzhled a podkladová plocha pod členitým reliéfem naopak vzhled matnější či zrnitý, aby lesklé části vynikly. Nad naším „Drobkem“ jsme v Jablonci nad Nisou strávili dohromady více než pět set hodin práce. Stranou šly Vánoce a na minci se pracovalo i na Silvestra.

Postupy, které jsou naši lidé zvyklí používat při práci na ocelových razidlech, na zlato tak úplně nefungovaly, a my jsme je proto museli upravovat a vymýšlet nové. S žádostí o spolupráci jsme se obraceli na přední české odborníky, kteří se zlatem pracují na té nejvyšší úrovni. Velice nám pomohli i kolegové z odborné SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou.

Tím ale všechno neskončilo. Ještě bylo potřeba hotovou minci přesně zvážit. Museli jsme najít někoho, kdo nám bude schopen zapůjčit vybavení, které dokáže stotřicetikilogramovou minci zvážit s přesností na setiny gramu. Spolehlivého partnera jsme našli ve společnosti Mettler Toledo, která nám pomohla zorganizovat celý vážicí proces. Po celodenních přípravách, kdy se váhy ve speciálním uzavřeném prostředí kalibrovaly, proběhlo samotné vážení. Vše probíhalo pod dozorem nejvyšší metrologické autority v České republice – Českého metrologického institutu. Nakonec jsme minci adjustovali do speciálního transportního přípravku a boxu a až poté jsme ji mohli vyexpedovat do ČNB.

Smlouvu s ČNB jsme podepsali 5. dubna 2018 a 4. ledna 2019 byla mince zákazníkem oficiálně převzata. Celý proces včetně vývoje všech technologií, změn a korekcí konečného designu a samotné výroby tak zabral devět měsíců.“

Česká mincovna
Loading...