Dodání do Vánoc

Zlatý dukát Českoslovenští prezidenti - T. G. Masaryk proof

Prodejní místa Zobrazit
Číslo 30882-611

Českoslovenští prezidenti

Od vzniku samostatného Československa v roce 1918 se v roli hlavy státu vystřídalo devět prezidentů. Prvním z nich byl Tomáš Garrigue Masaryk, posledním pak, od roku 1989 do doby rozpadu společného státu Čechů a Slováků v roce 1992, Václav Havel.
Série České mincovny Českoslovenští prezidenti přináší ucelenou poctu nejvyšším představitelům republiky v mistrovském uměleckém podání akademického sochaře Jiřího Dostála. Jeho um se zúročil jak v podání zlatého dukátu, tak i ve stříbrné medaili.

Na averzu autor vyobrazil prvního prezidenta z typického profilu, jeho životopisná data a nápis "Zasloužil se o stát". Takto byl T. G. Masaryk graduován Národním shromážděním u příležitosti svých osmdesátin v roce 1930 za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu. Při abdikaci byl v roce 1935 nadto poctěn čestným titulem „Prezident Osvoboditel.“ Reverz zdobí státní znak Československé republiky a nápis První prezident Československa.
Odborným poradcem a tvůrcem historických textů série se stal historik PhDr. Petr Koura, Ph.D. působící na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Letos se dočkáme dvou emisí této cenné sady: T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Nezmeškejte je, první z nich bude vydána již v dubnu!

Zlatý dukát T. G. Masaryk uvádí jedinečnou řadu Českoslovenští prezidenti výjimečnou osobností našich novodobých dějin. Tomáš Garrigue Masaryk byl pedagog, politik, státník a filozof. Působil také jako poslanec rakouské říšské rady a univerzitní profesor. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa.

Tomáš Masaryk se narodil dne 7. března 1850 v Hodoníně. Jeho otec, Josef Masaryk, pocházel z chudé nevolnické rodiny a pracoval na hodonínském panském statku jako kočí. Matka Terezie byla původem zámožná měšťanka a působila v Hodoníně jako kuchařka. Tomáš Masaryk navštěvoval obecné školy v Hodoníně, v Čejkovicích a v Čejči, reálnou školu pak v Hustopečích. Poté byl vyslán do Vídně do učení k zámečníkovi, to se mu ovšem nelíbilo a vrátil se raději k rodině do Čejče, kde se vyučil kovářem. Brzy však nastoupil jako podučitel hustopečského reálného gymnázia a současně se připravoval na studia na německém klasickém gymnáziu v Brně. Na svá studia si musel sám přivydělávat, od 15 let tedy působil jako domácí učitel bohatých dětí, mezi něž patřili i potomci policejního ředitele Antona Le Monniera, s jehož rodinou se posléze Masaryk odstěhoval do Vídně. Tam absolvoval Akademické gymnázium, po kterém začal studovat filosofickou fakultu. Další klient mu pak umožnil roční pobyt na univerzitě v Lipsku, kde se Masaryk seznámil se svou budoucí ženou, Charlottou Garrigue, s níž měl postupně čtyři děti: Herberta, Alici, Jana a Olgu.

V roce 1879 se mu podařilo získat docenturu z oboru filozofie, kterou poté nějaký čas bezplatně přednášel na vídeňské univerzitě a mezitím hojně publikoval. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část odjel Masaryk přednášet do Prahy. Tam si velmi záhy vytvořil řadu nepřátel kvůli nekonvenčnímu přístupu ke studentům a také svým kritickým názorům na katolickou církev. Náboženství uznával, ale volal po radikální reformě církve. Naproti tomu si vytvořil cenná přátelství mezi svými studenty. Později se Masaryk postavil za nepravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, čímž byl považován mnohými za vlastizrádce. V té době se začal projevovat politicky a zasazoval se o „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – tj. realismus. Zpočátku úzký okruh realistů se rozrostl po jejich přijetí do mladočeské strany, která získala roku 1891 mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu), později v témže roce byl Masaryk zvolen do zemského sněmu.

Nadále se věnoval psaní - studiím i vědeckým statím, byl u vzniku Ottova slovníku naučného a publikoval také v odborných časopisech. I v nich Masaryk odsuzoval přízemnost Čechů, jejich slepý nacionalismus a sílící antisemitismus. Zastával také protimonarchistické postoje a vybízel k lepšímu státoprávnímu uspořádání ve východní Evropě. Zhostil se úkolu zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Vydal se nejprve do Ženevy a následně, společně s Edvardem Benešem, do Francie, kde se spojili s M. R. Štefánikem. Na podzim roku 1915 odjel Masaryk do Londýna, Benešovi zůstala na starost situace ve Francii. Další přesun čekal Masaryka po únorové revoluci, tentokrát do Ruska, kde podnítil sestavení samostatných legií a posléze, když do války vstoupily USA, vydal se do Spojených států. Navštívil presidenta Wilsona s úmyslem jednat o poválečném rozložení rakouské monarchie s velkou podporou angažovaných českých a slovenských přistěhovalců v USA.

Snažení Tomáše Garrigue Masaryka o samostatný stát vyvrcholilo v den jeho zvolení prvním prezidentem Československa dne 14. listopadu 1918. V této funkci vytrval až do roku 1935, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen abdikovat.

S Masarykovým skonem v roce 1937 odešel symbol morální velikosti a obrovské lidské autority. Jeho zásluhy provází Českou historii dodnes a jeho silné myšlenky jsou pokladem našeho národa. Asi málokterý státník je autorem tolika cenných citátů, které by se měly tesat do zlata. Česká mincovna do drahého kovu otiskla výjimečnou osobnost nejen národních, ale také světových dějin. Zlatý dukát T. G. Masaryk tak rozhodně patří do každé ušlechtilé sbírky. Jeho náklad je limitován 500 kusy.

Materiál: Zlato
Váha: 3,49 g
Ryzost: 986 / 1000
Průměr: 20 mm
Provedení: PROOF
Hrana: Hladká
Autor averzu: ak. soch. Jiří Dostál
Autor reverzu: ak. soch. Jiří Dostál
Číslo: 30882-611
Emisní náklad: 500 ks
Datum emise: Květen 2014
Balení: Blistr
Číslovaná emise: Ne
Certifikát: Ne
Balení kapsle: Ano
Emitent Česká mincovna
Nákupní košík 0 Kč