Lev

Každý Čech ví, že dominantním heraldickým zvířetem České republiky je dvouocasý lev. Jak se ale tato exotická šelma dostala do znaku země v srdci Evropy? Nápovědu nabízí pověst o Bruncvíkovi, bájném knížeti, který opustil svou milou a vydal se do světa hledat čest a slávu. Když jeho loď ztroskotala u břehů daleké Afriky, pomohl králi zvířat v boji s lítou saní. Vděčný lev ho od té doby následoval, zažili spolu mnohá dobrodružství a získali zázračný meč. Do českých zemí se Bruncvík vrátil po dlouhých sedmi letech a svedl ještě jeden boj – o srdce své vyvolené. Žili spolu šťastně až do smrti a věrného lva zvěčnili na zemské korouhvi.

pověst o Bruncvíkovi

Věrohodnější vysvětlení nabízejí staří kronikáři. Lev se podle nich měl stát symbolem Čechů roku 1158. Tehdy císař Fridrich I. Barbarossa odměnil knížete Vladislava II. královskou korunou a novým erbovním zvířetem, které nahradilo dosavadní orlici – stříbrným lvem na červeném poli. Šelma představovala ctnosti rytíře, sílu a odvahu, které Vladislav prokázal při dobývání města Milána v císařových službách. A jak heraldická figura přišla ke svému druhému ocasu? Opět v tom sehrálo roli hrdinství. Roku 1204 pomohl král Přemysl Otakar I. císaři Otovi IV. v boji proti Sasům a český lev za to dostal druhý chvost, který ho odlišil od šelem ostatních národů a dodal mu jedinečnou prestiž.

Středověcí spisovatelé však svá vyprávění rádi přibarvovali a nejsou spolehlivým zdrojem informací. Jisté je proto jediné – první skutečně doložený český lev byl symbolem dynastie Přemyslovců a objevuje se na jezdecké pečeti Vladislava Jindřicha z roku 1203. Na znak celé země lva povznesl až Přemysl Otakar II., král železný a zlatý.

Vladislav II. / Přemysl Otakar I. a Vladislav Jindřich / Přemysl Otakar II.

Orlice

Svatováclavská orlice – řečená též plamenná či přemyslovská – byla naším prvním historicky doloženým znakem. Není jisté, kdy se objevila poprvé, ale je spojována již s bájným praotcem Čechem. Nejprve byla erbovním znakem rodu Přemyslovců – do užívání ji měl v 11. století získat kníže Břetislav I. – a od konce 12. století se stala symbolem Českého knížectví, později království. To se však změnilo rozhodnutím císaře Fridricha I. Barbarossy, jenž umožnil „černého orla, který štít českých knížat zdobil dodneška, jednoocasým lvem zaměnit“.

Mezi heraldickými zvířaty České republiky najdete ještě další dva majestátní dravce, kteří jsou zosobněním síly. Stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí je symbolem Moravy. Poprvé se objevila na pečeti krále Přemysla Otakara II. z roku 1262. Černá orlice se zlatou korunou, červenou zbrojí a stříbrným půlměsícem, který je opatřen jetelovými trojlístky a křížkem, pak náleží Slezsku. Objevila se v 15. století za vlády králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad a zřejmě vycházela z polské vratislavské orlice.

Koruna

Přepychově zdobená Svatováclavská koruna je nejvýznamnějším z českých korunovačních klenotů. Majestátní symbol suverenity státu nechal roku 1346 zhotovit Otec vlasti Karel IV., a to u příležitosti své korunovace českým králem. Jméno klenotu i jeho podoba odkázaly na přemyslovské tradice a tím pádem i na samotnou ideu českého státu. Koruna nebyla osobním majetkem krále – prostřednictvím nebeského patrona svatého Václava patřila celému národu a ztělesňovala jednotu všech zemí Koruny české. Díky těmto vznešeným myšlenkám se na rozdíl od jiných evropských korun neztratila ve víru dějin.

Lípa

Lípa je národním stromem České republiky, v oblibě ji však díky její mohutnosti, dlouhověkosti a mystickým vlastnostem mají i ostatní slovanské národy. Oficiálním národním symbolem se stala roku 1848, kdy ji porobené slovanské národy během Všeslovanského sjezdu v Praze ustanovily jako protiváhu velkoněmeckého dubu. Od té doby se lipová ratolest dostala na prezidentskou standartu, státní pečeť, bankovky i vojenské insignie.

svatováclavská orlice / Svatováclavská koruna / lipová ratolest

Zahraniční atributy

Česká mincovna je výhradním dodavatelem mincí pro potřeby České národní banky – oběžných (s nominálními hodnotami 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč) i pamětních (ražených ze zlata a stříbra).

Vedle mincí, které vyrábí pro Českou republiku, razí Česká mincovna i své vlastní produkty. Ty mohou mít podobu pamětních medailí (které jsou na první pohled nerozeznatelné od mincí, ale nevydává je stát, a tak nejsou zákonným platidlem), nebo takzvaných „mincí České mincovny“.

Mince České mincovny jsou plnohodnotnými platidly, i když je nevydává Česká národní banka. Jejich emitentem (tedy vydavatelem) je ostrov Niue, který České mincovně propůjčuje mezinárodní licenci k ražbě vlastních mincí. Averzní (čili lícní) strany takových mincí proto musejí nést nezbytné atributy tohoto tichomořského státu, který je volně přidružen k Novému Zélandu. Patří mezi ně portrét královny Alžběty II. (do roku 2022), státní znak (v roce 2023), portrét krále Karla III. (od roku 2024) a nominální hodnota vyjádřená v novozélandských dolarech (NZD).

Díky tomu, že jsou Čeští lvi klasifikováni jako mince, mohou nabídnout výhody investičních kovů, které stanoví zákon. Tou největší předností je bezpochyby osvobození zlatých mincí od DPH.

Ražený hologram

Ve středověku, kdy se všechny mince vyráběly z drahých kovů, se mincmistři obávali padělatelů, kteří napodobovali jejich dílo, aby se obohatili. Postihy za penězokazectví byly tehdy vskutku přísné a většina dopadených zločinců přišla o život. Přestože je vysoce nepravděpodobné, že by se někdo pokusil o padělání současných mincí, opatrnosti není nikdy nazbyt, a proto v České mincovně přicházíme s inovativními řešeními.

Bezpečnostní řešení, které Česká mincovna představila v roce 2020, představuje ochranný prvek pojmenovaný anglickou slovní hříčkou CZECH SECURITY CHECK [ček sekjurity ček] – volně přeloženo ČESKÝ BEZPEČNOSTNÍ PRVEK. Jedná se o ražený hologram ve tvaru štítu umístěný na reverzní straně vybraných vysokohmotnostních investičních mincí. Tento hologram je, stejně jako mince samotné, věnovaný vyobrazení českého lva. K tomu, abyste ochranný prvek CZECH SECURITY CHECK spatřili, nepotřebujete žádné specializované zařízení – je viditelný pouhým okem. Dále ho pak můžete prozkoumat jednoduchými, běžně dostupnými pomůckami – lupou a ostrým bodovým světlem, které vám poskytne například rozsvícený blesk mobilního telefonu. Po nasvícení pod určitým úhlem se ve štítu objeví skrytý „pohyblivý“ obrazec.

Zatímco pozorování holografického ochranného prvku je velmi snadné, jeho výroba je mimořádně obtížná, a tak ho nelze spolehlivě napodobit. Samotný hologram je dílem vysoce specializované české společnosti IQ Structures, která se v oblasti holografických technologií řadí mezi světovou špičku. Mimořádně technologicky náročné je i vyražení hologramu do drahého kovu tak, aby byly zachovány všechny jeho speciální efekty – kinetické či barevné. To je úkolem České mincovny.

Protože hologramy nejsou jen prvkem ochranným, ale také okrasným, obě společnosti se v roce 2023 rozhodly jít ještě dál. Namísto malého kousku věnovaly raženému hologramu značnou část reverzní strany mince. Přestože hologram působí velmi plasticky, nenechte se zmást. Je totiž prakticky plochý a nelze ho nahmatat. Motiv je tvořen mikroskopickými reliéfy s detailem začínajícím v řádu nanometrů – čili miliardtin metru, což je tisíckrát méně než tloušťka lidského vlasu.

Česká mincovna
Loading...