Mincovní právo je v nejobecnějším slova smyslu právo razit mince. Zhruba do konce 12. století nebylo toto právo omezováno a vlastní mince razily i různé šlechtické rody.
Mincovny a rozmincovávání kovů bylo úzce spojeno s těžbou kovů, takzvaným horním regálem. V českých zemích se mincovní regál (mincovní právo) začal tvořit až v průběhu 13. století.
Postupně mincovní regál přešel zcela na panovníky; vzniklo tak výhradní právo panovníka razit mince. Panovníci vydávali mincovní řády, mincovní regál spravoval královský mincmistr. Mincovní právo zahrnovalo i kontrolu nad jakostí mincí, jejich značením a váhou. Zahrnovalo postupně i řízení oběhu mincí na panovníkově území i oběh z a do jiných území. Mincovní právo pak postupně přecházelo z panovníka na stát, resp. centrální banky.