Dodání do Vánoc

ak. soch. Michal Vitanovský

3. května. 1946 narozen v Klatovech
1961 – 65 studia na Střední odborné škole výtvarné v Praze
1965 – 71 studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Jana Kavana

Od roku 1973 realizoval šestnáct samostatných výstav a zúčastnil se desítek kolektivních výstav doma i v zahraničí, od roku 1992 je členem Umělecké besedy, od roku 1994 působí společně s Miladou Othovou a Jiřím Vlachem v umělecké skupině Trojkolka.
V době studií na střední škole byl Michal Vitanovský ovlivněn dobou šedesátých let a celkovým uvolněním atmosféry ve společnosti. Právě v této době začal Vitanovský navštěvovat výstavy a formovat svůj pohled na výtvarné umění. Velmi ho ovlivnila česká moderna a velkou událostí tak pro něj bylo otevření nové expozice Národní galerie v Městské knihovně, kde byla umístěna díla všech jejích představitelů.

Po střední škole se Vitanovský rozhodl pro pražskou UMPRUM, kde ho nejvíce zaujal obor užité plastiky. Po úspěšně složených přijímacích zkouškách a po absolvování povinné přípravky vstoupil do ateliéru Jana Kavana, předního soudobého sochaře. V ateliéru měl možnost pracovat s nejrůznějším materiálem, ať už to byl klasický kámen, dřevo, různé druhy kovu, ale i keramika a plasty. V průběhu studií je z jeho prací stále více patrné poučení díly moderních sochařů - Lipschitze, Moora, Caldera, Arpa a Picassa. Tato inspirace se později projevila i v drobnějších, nicméně monumentálně působících plastikách. Závěr vysokoškolského studia Michala Vitanovského se kryje s dobou nástupu normalizace. V roce 1971 vtělil do své závěrečné práce na UMPRUM, plastiky Prométhea, všechny své pocity z dusné atmosféry té doby.

Po absolvování UMPRUM se věnoval převážně volné tvorbě medailérské a sochařské. Zachycoval významné osobnosti našich i světových dějin, vyjadřoval se k problému soužití člověka s přírodou, ale i lidí navzájem. Důležitým zdrojem inspirace pro něj byla žena, její fyzické proměny i vnitřní život. Značnou pozornost věnoval a doposud věnuje českým dějinám. Vytvořil několik desítek plaket a medailí odrážejících historické události a jejich aktéry, především z období středověku.

Od devadesátých let se pravidelně účastnil veřejných soutěží na návrhy pamětních mincí vyhlašovaných Českou národní bankou. Z úspěšných návrhů můžeme zmínit zlatou minci 5 000 Kč Univerzita Karlova ze série Karel IV. (1998), zlatou minci 2 000 Kč Klášter Vyšší Brod (2001), stříbrnou minci 200 Kč Svatá Zdislava (2002) nebo stříbrnou minci 200 Kč Jiří z Poděbrad (2002). Pro Českou mincovnu aktuálně vytvořil v roce 2012 exkluzivní ražby 40dukátu Vladislava II. a 100dukátu Přemysla Otakara I.
Kromě všech výše zmíněných oborů se v devadesátých letech dostal i k tvorbě insignií. Vytvořil primátorské řetězy a městské klíče tří měst, je autorem rektorských či děkanských řetězů a žezel pěti univerzit. Podle jeho návrhů byl realizován československý Řád T. G. Masaryka (1990) a český Řád Bílého lva (1994).

Jeho díla se nachází ve sbírkách Národní galerie v Praze, Národního muzea v Praze a v dalších dvou desítkách muzeí a galerií. Svou tvorbou obohatil veřejné a soukromé sbírky po celém světě. Jeho díla byste našli ve sbírkách v Bulharsku, Francii, Holandsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Polsku, Portugalsku, Slovensku, Velké Británii, Íránu, Rusku, Japonsku a USA.

Jak jste se dostal k práci na mincích a medailích?
Při studiu na VŠUP v Praze v letech 1965-1971 jsem si začal s mincovními soutěžemi. Zároveň jsme měli v ateliéru jako jeden z úkolů medailon s reliéfním portrétem.

Pamatujete si na svojí první realizaci pro Českou mincovnu?
Nepamatuji, ale můj seznam říká, že to byla medaile zlatá medaile sv. Zdislava z Lemberka v roce 2001.

Dokázal byste vůbec spočítat, kolik jste již za svou kariéru udělal návrhů?
Od roku 1968 je to asi 1250 modelů, když počítám mince a medaile ražené i lité.

Která zakázka od České mincovny Vás potěšila nejvíce, na kterou nejraději vzpomínáte?
Mám štěstí na pěkná témata a tak se těžko vybírá. Z posledních let to asi bude „Doba Rudolfa II.“ z roku 2009 a „Rožmberkové“ z roku 2011.

Jaká tématika je Vám nejbližší?
Nejbližší jsou mi témata historická.

Jak hledáte inspiraci pro svoji tvorbu, kde nejraději tvoříte?
U historických témat je pro autora prospěšná znalost kontextu, tedy dějinných souvislostí a také dobových reálií, například architektury, odívání, zbraní atd. Při tom všem ale musí zůstat prostor pro imaginaci.

Máte nějaký tajný sen, něco, čeho byste chtěl dosáhnout a co byste označil za vrchol v kariéře medailéra?
Většina mých tématických snů se uskutečnila, i když pár námětů by se možná ještě našlo. Třeba Edvard Kelly, John Dee a další alchymisté, kteří prošli našimi dějinami a mají zároveň vztah k drahým kovům, stejně jako mincovny a medailéři.
Vrchol mé kariéry mi už „přidělila“ laická i odborná veřejnost, totiž Řád bílého lva. Ať udělám, co udělám, už to tak zůstane.

Nákupní košík 0 Kč