ak. soch. Michal Vitanovský

27. 11. 2012

 

Jak jste se dostal k práci na mincích a medailích?

Při studiu na VŠUP v Praze v letech 1965 až 1971 jsem si začal s mincovními soutěžemi. Zároveň jsme měli v ateliéru jako jeden z úkolů tvorbu medailonu s reliéfním portrétem.

Pamatujete si na svoji první realizaci pro Českou mincovnu?

Nepamatuji, ale můj seznam říká, že to byla zlatá medaile „Sv. Zdislava z Lemberka“ v roce 2001.

Dokázal byste spočítat, kolik jste již za svou kariéru vytvořil návrhů na mince a medaile?

Od roku 1968 je to asi 1400 modelů, když počítám mince a medaile ražené i lité.

Která zakázka od České mincovny vás potěšila nejvíce, na kterou nejraději vzpomínáte?

Mám štěstí na pěkná témata, a tak se těžko vybírá. Z poslední doby to bude soubor ražeb k výročí Karla IV. a pokračování řady Šlechtických rodů, tentokrát věnované pánům ze Žerotína.

Jaká tematika je vám nejbližší?

Nejbližší jsou mi témata historická.

Jak hledáte inspiraci pro svoji tvorbu?

U historických témat je pro autora prospěšná znalost kontextu, tedy dějinných souvislostí a také dobových reálií, například architektury, odívání, zbraní atd. Při tom všem ale musí zůstat prostor pro imaginaci.

Máte nějaký tajný sen, něco, čeho byste chtěl dosáhnout a co byste označil za vrchol v kariéře medailéra?

Většina mých tematických snů se uskutečnila, i když pár námětů by se možná ještě našlo. Třeba Edward Kelley, John Dee a další alchymisté, kteří prošli našimi dějinami a zároveň mají vztah k drahým kovům – stejně jako mincovny a medailéři. Vrchol mé kariéry mi už „přidělila“ laická i odborná veřejnost, totiž Řád Bílého lva. Ať udělám, co udělám, už to tak zůstane.

 

Profil: www.michal-vitanovsky.cz

Česká mincovna
Loading...