Svatba 2017
Každá mince má svůj příběh
Podívejte se na příběhy mincí z České mincovny

Naši rytci

Na otázky odpovídají naši rytci:

  1. Jak dlouho pracujete v České mincovně jako rytec?
  2. Jak hodnotíte podíl své práce na výsledné podobě mince či medaile?
  3. Která příprava ražby pro vás byla nejzajímavější?
  4. Jaký je váš pohled na originalitu ručního zpracování?

Hrách Jaroslav

  1. Od roku 1994.
  2. První pohled na minci zdaleka neukáže podíl ruční práce v porovnání se strojem. Teprve detailní (zvětšený) pohled odhalí rozdíly mezi redukovaným/strojním a ručně začištěným povrchem redukce nebo razidla.
  3. Kromě jiných – 200 Kč s motivem, 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou. Z pohledu pracnosti se jednalo o jednu z nejnáročnějších pamětních mincí. Tato skutečnost byla též vyzdvižena zadavatelem tohoto díla – Českou národní bankou.
  4. U oběžných a pamětních mincí je tato originalita, dle mého názoru, žádoucí a dává minci punc její nezaměnitelnosti a neopakovatelnosti.

Lietava Luboš

  1. Od roku 1995.
  2. Rytec musí být vybaven trpělivostí a smyslem pro detail. Spoustu času trávíte jemným dolaďováním redukcí pod mikroskopem. Přesná úprava redukce představuje odstranění stop po frézce vypíchnutí detailů: například vlasů, očí, stromů, listí, budov, oken, rohů písmen a podobně.
  3. Je to především zlatá mince Nové město pražské ze sady Karel IV. Tato mince s nominální hodnotou 10 000 Kč získala v roce 1999 první cenu v kategorii Nejlepší zlatá mince. Z poslední doby jsou to kilogramové zlaté investiční medaile o průměru 85 mm Karlův most, Schengen, Vstup do EU a Římské dohody.
  4. Každý výrobek si „zaslouží“ jinou míru originality. U běžných žetonů je tento požadavek minimální (i kvůli ceně). Naopak například u pamětních mincí emitovaných ČNB je podíl ruční práce maximální.

Tomsa Otto

  1. Po čtyřech letech pilování ryteckých dovedností v jiné firmě jsem roku 2015 nastoupil do České mincovny.
  2. Myslím, že laik toho mnoho nepozná. Rytecké zpracování je však nezbytné pro další výrobní postupy a obzvláště pro ražbu. Když pak někteří medailéři plně nerespektují technické specifikace (například výšku reliéfu), je na rytcích, aby zjednali nápravu (a snížili či zvýšili plastiku).
  3. Každá ražba je zajímavá svým jedinečným kouzlem, ale vyzdvihl bych dvě konkrétní: stříbrnou 200Kč minci Ireny Hradecké „Operace Anthropoid“, kde bylo podle mého názoru výborně zpracované téma, a 500Kč minci Asamata Baltaeva „Bitva u Zborova“, která byla vzhledem ke komplikovanosti návrhu jakýmsi ryteckým oříškem.
  4. Každá medaile či mince je unikát – ať už se jedná o oběživo nebo pamětní minci České národní banky. Rytec zpracovávající nástroje pro ražbu na nich vždy zanechá svůj charakteristický, neopakovatelný rukopis, který nikdo nedokáže napodobit.