Dodání do Vánoc

Stříbrná medaile Českoslovenští prezidenti - T. G. Masaryk proof

Cena (včetně DPH) 1 550 Kč
Prodejní místa Zobrazit
Stav skladu Do 14 dnů
Číslo 30881-721
Přidat do oblíbených

Za nákup získáte uvedený počet ibodů.Získáte ibodů: 62

  • Pokračování úspěšné sběratelské série.

Českoslovenští prezidenti

Devět prezidentů, devět unikátních stříbrných medailí, devět pokladů do vaší sbírky. Taková je série Českoslovenští prezidenti od České mincovny. Úvodní medaile je věnována Tomáši Garrigue Masarykovi, velké postavě národní historie, pedagogovi, politikovi, státníkovi a filozofovi, jenž stanul v čele vlády jako první prezident samostatného Československa v roce 1918.

Autorem unikátní sady zlatých dukátů a stříbrných medailí je akademický sochař Jiří Dostál, který se mistrně zhostil motivu Tomáše Garrigue Masaryka. Na averzu výtvarník vyobrazil Masarykův portrét z profilu spolu s nápisem "Zasloužil se o stát", názvem zákona z roku 1930, jenž je známý také jako Lex Masaryk. Jeho druhý paragraf zní: "Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění." Tímto zákonem byl Masaryk graduován za svůj podíl na osamostatnění státu při příležitosti jeho 80. narozenin. Téma averzu doplňují ještě prezidentovy životopisné letopočty. Na reverzu se skví znak republiky a nápis První prezident Československa. Odborným poradcem a tvůrcem historických textů série Českoslovenští prezidenti se stal historik PhDr. Petr Koura, Ph.D. působící na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Tomáš Masaryk se narodil dne 7. března 1850 v Hodoníně. Jeho otec, Josef Masaryk, pocházel z chudé nevolnické rodiny a pracoval na hodonínském panském statku jako kočí. Matka Terezie byla původem zámožná měšťanka a působila v Hodoníně jako kuchařka. Tomáš Masaryk navštěvoval obecné školy v Hodoníně, v Čejkovicích a v Čejči, reálnou školu pak v Hustopečích. Poté byl vyslán do Vídně do učení k zámečníkovi, to se mu ovšem nelíbilo a vrátil se raději k rodině do Čejče, kde se vyučil kovářem. Brzy však nastoupil jako podučitel hustopečského reálného gymnázia a současně se připravoval na studia na německém klasickém gymnáziu v Brně. Na svá studia si musel sám přivydělávat, od 15 let tedy působil jako domácí učitel bohatých dětí, mezi něž patřili i potomci policejního ředitele Antona Le Monniera, s jehož rodinou se posléze Masaryk odstěhoval do Vídně. Tam absolvoval Akademické gymnázium, po kterém začal studovat filosofickou fakultu. Další klient mu pak umožnil roční pobyt na univerzitě v Lipsku, kde se Masaryk seznámil se svou budoucí ženou, Charlottou Garrigue, s níž měl postupně čtyři děti: Herberta, Alici, Jana a Olgu.

V roce 1879 se mu podařilo získat docenturu z oboru filozofie, kterou poté nějaký čas bezplatně přednášel na vídeňské univerzitě a mezitím hojně publikoval. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část odjel Masaryk přednášet do Prahy. Tam si velmi záhy vytvořil řadu nepřátel kvůli nekonvenčnímu přístupu ke studentům a také svým kritickým názorům na katolickou církev. Náboženství uznával, ale volal po radikální reformě církve. Naproti tomu si vytvořil cenná přátelství mezi svými studenty. Později se Masaryk postavil za nepravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, čímž byl považován mnohými za vlastizrádce. V té době se začal projevovat politicky a zasazoval se o „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – tj. realismus. Zpočátku úzký okruh realistů se rozrostl po jejich přijetí do mladočeské strany, která získala roku 1891 mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu), později v témže roce byl Masaryk zvolen do zemského sněmu.

Nadále se věnoval psaní - studiím i vědeckým statím, byl u vzniku Ottova slovníku naučného a publikoval také v odborných časopisech. I v nich Masaryk odsuzoval přízemnost Čechů, jejich slepý nacionalismus a sílící antisemitismus. Zastával také protimonarchistické postoje a vybízel k lepšímu státoprávnímu uspořádání ve východní Evropě. Zhostil se úkolu zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Vydal se nejprve do Ženevy a následně, společně s Edvardem Benešem, do Francie, kde se spojili s M. R. Štefánikem. Na podzim roku 1915 odjel Masaryk do Londýna, Benešovi zůstala na starost situace ve Francii. Další přesun čekal Masaryka po únorové revoluci, tentokrát do Ruska, kde podnítil sestavení samostatných legií a posléze, když do války vstoupily USA, vydal se do Spojených států. Navštívil presidenta Wilsona s úmyslem jednat o poválečném rozložení rakouské monarchie s velkou podporou angažovaných českých a slovenských přistěhovalců v USA.

Snažení Tomáše Garrigue Masaryka o samostatný stát vyvrcholilo v den jeho zvolení prvním prezidentem Československa dne 14. listopadu 1918. V této funkci vytrval až do roku 1935, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen abdikovat.

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v roce 1937. Jeho zásluhy a ideje jsou však živé dodnes. Nesmírné myšlenkové bohatství, které zanechal svému národu v činech a slovech, neztrácí svou cenu ani po téměř sto letech. Takovou hodnotu odráží i ryzí stříbro užité k připomínce výjimečné osobnosti národních dějin.

Stříbrná medaile T. G. Masaryk vnese do vaší kolekce další umělecký klenot s nezměrným duchovním přesahem. Jeho emise je limitována 1000 ks.

Materiál: Stříbro
Váha: 31,1 g
Ryzost: 999 / 1000
Průměr: 37 mm
Provedení: PROOF
Hrana: Hladká s popisem
Autor averzu: ak. soch. Jiří Dostál
Autor reverzu: ak. soch. Jiří Dostál
Číslo: 30881-721
Emisní náklad: 1000 ks
Datum emise: Květen 2014
Balení: Blistr
Číslovaná emise: Ne
Certifikát: Ne
Balení kapsle: Ano
Emitent Česká mincovna
Nákupní košík 0 Kč