Motivem výjimečné stříbrné mince z dílny moderní mincovny Mint XXI je bourec morušový, kterému vděčíme za hedvábí.

Legenda stará bezmála pět tisíc let vypráví o čínské císařovně, která se posadila do stínu morušovníku. Vychutnávala si odpolední čaj, ale vtom něco spadlo ze stromu rovnou do jejího šálku. Byla to kukla nočního motýla – bource morušového. Když ji císařovna chtěla vytáhnout, okolo prstu se jí omotalo jemné vlákno. Ze zvědavosti pokračovala v rozmotávání a zjistila, že je stovky metrů dlouhé. Sesbírala více kokonů, z jejich vláken utkala látku, a tak se zrodilo hedvábí. Jeho výrobní postup se stal přísně střeženým tajemstvím, jehož vyzrazení se trestalo smrtí. Není divu – hedvábí totiž Číně přinášelo nezměrné bohatství. Směrem na západ, kam směřovalo po proslulé hedvábné stezce, ho starověké kultury vyvažovaly zlatem. Po měkké, lesklé, chladivé a také tajuplné tkanině toužili až v dalekém Římě… Po staletí se dařilo techniku výroby tajit, ale Čína nakonec o svůj monopol přišla. V Koreji tajemství vyzradili čínští uprchlíci, kteří tam utekli před válkou. Do království Hotan přinesla kokony bource morušového čínská princezna, která je propašovala v účesu jako svatební dar. Do Byzance pak zámotky přinesli křesťanští mniši, kteří je ukryli v dutých bambusových holích. Masová produkce mohla odstartovat. Čína již nedokázala soutěžit ve výrobě průměrných látek, a proto se přeorientovala na špičkovou kvalitu – hedvábí hodné králů…

Reverzní strana mince předkládá dvojici dospělých bourců morušových sedících na listech morušovníku vedle pozlacených moruší. Protože mince vychází v zahraniční licenci státu Ghana, na averzní straně najdete jeho státní znak, letopočet 2023 a nominální hodnotu TEN CEDIS (GHS). Vysoký reliéf je zvýrazněný patinou.

Mince vyražená ze dvou uncí ryzího stříbra vychází v nákladu čítajícím 500 kusů.