Miniaturní zlatá novoražba historické 100koruny připomíná uherskou korunovaci Františka Josefa I. Zároveň je vzpomínkou na pozoruhodné zmenšeniny mincí, jejichž účel dnes již není jasný…

Německá rodinná mincovna L. Ch. Lauer v Norimberku, působící mezi lety 1729 a 1924, razila miniatury rakouských i uherských mincí korunové měny všech nominálů s výjimkou dvoukoruny. To by mohlo znamenat, že miniatury vznikaly před rokem 1912, kdy započala ražba skutečných dvoukorun. Podle některých historiků je používali karbaníci. Jiní tvrdí, že šlo o školní pomůcku sloužící při výuce hospodaření s penězi. Do třetice existuje názor, že penízky byly určeny jako talisman do peřinky pro šťastný a bohatý život miminek. Mezi miniaturami nechyběla 100koruna ražená roku 1907 v mincovně Kremnica u příležitosti 40. výročí korunovace Františka Josefa I. na uherského krále v Budapešti. Autorem averzu byl Josef Reisner, reverz byl dílem Carla Gerla. Razilo se novou technologií, kdy reliéf byl matový a pozadí textů bylo téměř v zrcadlovém lesku. Tato jedinečná mince je dnes chloubou každé numismatické sbírky s tematikou korunové měny z let 1892–‍1916.

Zlatá novoražba České mincovny svým rozměrem připomíná norimberskou miniaturu pamětní 100koruny. „Je na ní vyobrazena samotná korunovace – konkrétně moment pokládání Svatoštěpánské koruny na hlavu Františka Josefa I. arcibiskupem ostřihomským Jánem Šimorem v přítomnosti uherského magnáta,“ vysvětluje sběratel a odborný konzultant této emise Martin Furugláš. Na druhé straně pak najdete portrét Františka Josefa I. z profilu. Věrná novoražba je dílem medailéra Mgr. Petra Horáka.

Penízek je zasazen do repliky historické pohlednice. Na ní najdete rakousko-uherského mocnáře obklopeného dobovými mincemi, mezi nimiž nechybí jubilejní 100koruna.