Půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky, vzdává hold tramvaji ČKD Tatra T3.

Tramvaje – stejně jako vlaky – využívají k pohybu koleje, ale narazíme na ně především uvnitř měst, kde jsou klíčovým prvkem městské hromadné dopravy. Mezi světovými válkami se však zdálo, že z ulic dočista zmizí, a to kvůli prudkému rozvoji automobilismu. Tehdejší nevelké dvounápravové tramvaje byly ve srovnání s osobními automobily a autobusy pomalé, těžkopádné a nepohodlné. Pak se ale ve Spojených státech amerických zrodila zcela odlišná koncepce městské drážní dopravy, která dostala jméno PCC. Nové velkokapacitní tramvaje disponovaly dvěma dvounápravovými otočnými podvozky, přičemž každá náprava měla svůj trakční motor a rychlost byla řízena pomocí takzvaného zrychlovače. Koncepce, která se vyznačovala plynulým rozjezdem a tichým, klidným provozem, zaujala i v Československu, kde se uplatnila při konstrukci tramvají Tatra. Všechno začalo typem T1, jehož kapacita se záhy ukázala jako nedostatečná. Následovala Tatra T2, která byla prostornější, avšak za cenu vyšší hmotnosti. Nakonec přišla podstatně lehčí Tatra T3, která se zařadila k nejmodernějším vozidlům své doby. Při její stavbě se uplatnily pokrokové materiály – plasty a sklolaminát. Byla nejen kapacitní, pohodlná, výkonná a rychlá, ale díky oblému čelu a dvěma kulatým reflektorům také elegantní a nadčasová. Reprezentativní produkt československého průmyslu zaujal i v zahraničí. Do zemí Sovětského svazu, Jugoslávie, Rumunska či Východního Německa byly exportovány mnohasetkusové série, avšak na Západ se Tatra T3 nevypravila. Komunistický režim totiž Američanům odmítl platit za využívání koncepce PCC.  Přesto se ikonický vůz stal nejpočetněji vyráběnou tramvají v historii. S některými ze 14 tisíc kusů se můžeme svézt dodnes…

Jako předloha při ražbě pamětní medaile posloužil návrh medailérky Petry Brodské, DiS. Odborná komise České národní banky ho ve výtvarné soutěži ocenila prvním místem, ale bankovní rada se nakonec rozhodla realizovat jiný návrh. Averzní strana předkládá boční pohled na tramvaj, dva tříčtvrteční pohledy a detail zrychlovače. Na reverzní straně medaile pak najdete další boční pohled na vůz, ale především si můžete prohlédnout interiér tramvaje a detail stanoviště řidiče.

Medaile vychází v nákladu čítajícím pouhých 99 kusů. Každý kus je ručně číslovaný na hraně.