Roku 1978, u příležitosti 600. výročí úmrtí Karla IV., vznikly takzvané karlovské dukáty, které navazovaly na prvorepublikové svatováclavské dukáty. Šlo o první zlaté mince vydané v socialistickém Československu od roku 1951. Dnes tyto mince patří k numismatickým lákadlům a staly se předlohami pro repliky České mincovny, mezi kterými nechybí věrná novoražba zlatého pětidukátu.

Karel IV. byl osvícený panovník, který si dobře uvědomoval význam vzdělanosti národa, a svým poddaným proto zajistil první vysoké učení v českých zemích. Jedna z nejstarších evropských univerzit – nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže – si záhy získala mezinárodní uznání a její dějiny jsou dějinami naší vlasti. Byla úzce spjata s mistrem Janem Husem a jeho reformním hnutím, s vládou Rudolfa II., který z Prahy vytvořil metropoli vzdělanosti, s protihabsburskou opozicí, která vyústila ve třicetiletou válku, s jarem národů, slovanskou emancipací a vznikem samostatného Československa i s bojem proti útlaku totalitních režimů 20. století. Dnes se Karlova univerzita řadí do prestižního klubu 300 nejlepších vysokých škol světa. Není divu, že Karel IV. od Čechů dostal láskyplný titul Otec vlasti…

Motivem karlovského pětidukátu se stala vzdělanost. Autor měl pracovat se symboly Univerzity Karlovy – budovou Karolina či univerzitními insigniemi. Realizován byl návrh Zdeňka Kolářského, který vycházel z pečeti největší české vysoké školy, na které klečící Karel IV. předává zakládací listinu svatému Václavovi. Dvojice je obklopena symboly fakult a opisem UNIVERSITAS CAROLINA PRAGENSIS. Letopočet 1348 odkazuje na datum založení univerzity dne 7. dubna 1348. Repliku zpracovala medailérka Mária Filová, DiS.

Novoražba vychází v nákladu čítajícím pouhých 100 kusů a respektuje specifikace originálu.