Ušlechtilé kovy

Ušlechtilé kovy je označení pro specifickou skupinu kovů, které se vyznačují výjimečnou odolností vůči korozi, minimální reaktivitou, vysokou elektrickou a tepelnou vodivostí, a obecně mají vynikající mechanické vlastnosti.

Jejich název možná vyzní pompézně, ale dobře vystihuje, jak si jich ceníme pro jejich vlastnosti a tím i širokou škálu použití v různých odvětvích. V tomto článku se na ušlechtilé kovy podíváme blíž – jaké kovy do této skupiny patří a k čemu je využíváme.

Které kovy jsou ušlechtilé?

Rozdělení kovů vychází z tzv. Beketovovy řady kovů. Ten kovové prvky seřadil podle hodnoty jejich elektrodového potenciálu vztaženého vždy k vodíkové elektrodě. Všechny kovy v této řadě pak leží buď nalevo (elektropozitivní), nebo napravo (elektronegativní) od vodíku a podle jejich polohy se dají odvodit některé jejich vlastnosti. Podle umístění v Beketovově řadě kovů kovy dělíme právě na:

Neušlechtilé kovy

Vlevo od vodíku (nejčastěji se vyskytují ve formě sloučenin, jsou více reaktivní a tím i náchylné ke korozi)

Ušlechtilé kovy

Vpravo od vodíku (v přírodě je najdeme i v ryzí formě, jsou minimálně reaktivní a odolné vůči korozi).

Mezi ušlechtilé kovy řadíme:

zlato, stříbro, měď a platinové kovy (iridium, osmium, palladium, platina, rhodium, rhutenium).

V tomto článku si povíme o nejznámějších z nich, jejich vlastnostech a využití pro různé obory.

1.     Zlato (Au):

Minimálně jeden ušlechtilý kov dokážeme všichni jmenovat na první dobrou – zlato. Zlato má výraznou žlutou barvu, konkrétní odstín se může mírně lišit v závislosti na přesném složení. Především u šperků se setkáváme i s bílým a růžovým zlatem, tam už ale nejde o čisté zlato jako takové, ale slitinu zlata s dalšími kovy, které mají vliv na výslednou barvu materiálu. U bílého zlata se přidávají kovy jako nikl, stříbro nebo palladium, u růžového zase měď, případně také menší množství stříbra.

Mix jedinečných vlastností zlata jako je vysoká hustota, odolnost a vodivost z něj dělá už odpradávna vyhledávaný materiál, jehož využití zdaleka nekončí u šperků.

Zlato nachází své uplatnění také v:

-        Elektronice – vysoká vodivost z něj dělá skvělý kov pro výrobu kontaktů, konektorů a dalších součástek. Vzhledem k tomu, že zlato neoxiduje, je také ideálním materiálem pro výrobu spínacích kontaktů v přesné elektronice, jako jsou mobilní telefony, počítače, televize a další zařízení.

-        Medicíně – zlato je tzv. biokompatibilní – dobře se snáší s prostředím lidského těla a zpravidla nevyvolává alergickou reakci. Proto se používá v zubním lékařství jako součást slitin pro výplně, zubní náhrady nebo můstky. Stejně tak se s ním setkáte u lékařské elektroniky nebo jako povrchovou úpravou chirurgických nástrojů.

-        Kosmetice – zlato můžete najít i jako složku v některých luxusních kosmetických produktech. Nejčastěji je to pečující kosmetika (krémy, séra masky), do které se přidávají buď mikročástečky zlata nebo tzv. koloidní zlato, tedy částice zlata rozptýlené v tekutině. Díky svým silným antioxidačním vlastnostem má totiž zlato příznivý vliv na pleť.

-        Investicích – odolnost, stálost a hodnota uznávaná po celém světě, to je ideální investiční potenciál. Kdo už se někdy o investice aspoň trochu zajímal, musel nutně slyšet i o investování právě do zlata.

2.     Stříbro (Ag):

Stříbro je dalším velmi známým ušlechtilým kovem. Má charakteristickou světle šedou barvu, která může mít různé odstíny v závislosti na složení a čistotě. Má menší hustotu než zlato, ale stejně jako ono je taky velmi odolné vůči korozi a výborně vede proud i teplo.

Protože jsme stříbru a jeho využití věnovali samostatný článek, najdete na tomto místě jen stručnější přehled. Chcete si přečíst o tomto drahém kovu víc? Podívejte se: Využití stříbra.

Stříbro se využívá především v:

-        Šperkařství

-        Medicíně

-        Elektrotechnickém růmyslu

-        Medicíně

-        Solárním průmyslu

-        Investicích

2.     Platina (Pt):

Jeden z nejvzácnějších a nejdražších kovů na světě. Platina má lesklý povrch a stříbřitě bílou barvu, na první pohled se tak stříbru velmi podobá, má ale odlišné vlastnosti. Platina má z ušlechtilých kovů nejvyšší hustotu (21,4 g/cm³ ) a její bod tání je 1 768 °C, takže je velmi odolná vůči vysokým teplotám. Je extrémně odolná vůči korozi a vykazuje vynikající chemickou stabilitu.

Od toho se odvíjí i její vysoká cena na trhu, stejně jako zlato nebo stříbro je i platina investiční komoditou. S platinou se setkáte i jako materiálem pro šperky, i když není tak rozšířená jako zlato nebo stříbro. Šperky z platiny jsou ale oblíbené pro své hypoalergenní vlastnosti, i lidé, kteří jiné drahé kovy nesnesou, nemívají s nošením platiny problém a nedráždí jim pokožku.

Platina se také používá ve:

-        Výrobě katalyzátorů – I když by vás to možná nenapadlo, pokud máte auto se spalovacím motorem, váš katalyzátor výfukových plynů nejspíš obsahuje právě platinu. Ta pomáhá přeměňovat škodlivé látky jako oxid uhelnatý a snižovat tak emise vozidla.

-        Zdravotnictví – platina se uplatňuje také při výrobě chirurgických nástrojů, implantátů nebo protéz, opět kvůli své vysoké odolnosti, a protože ji lidské tělo snáší dobře, bez alergických reakcí. Setkáte se s ní i jako se součástí tzv. cytostatik, což jsou látky, které mají za úkol potlačit bujení rakovinných buněk.

-        V elektronice – využívá se k výrobě kontaktů, snímačů a součástek pro vysokofrekvenční zařízení.

-        V chemickém průmyslu – platina je klíčovým materiálem v chemickém průmyslu. Používá se ve formě katalyzátorů pro výrobu chemických látek, jako je kyselina sírová, kyselina dusičná a kyselina chlorovodíková.

-        Výrobě optických vláken – zdroj internetového připojení v moderním světě se bez platiny rovněž neobejde. Právě ona je totiž nezbytnou surovinou pro pece, ve kterých se optická vlákna vyrábí.

3.     Měď (Cu)

Měď je další z ušlechtilých kovů a poslední, který si zde představíme podrobněji. Má výraznou teple červenohnědou barvu a vysoce lesklý povrch. Oproti výše zmíněným vzácným kovům není tak imunní vůči oxidaci a korozi, proto může barva mědi jejich vlivem postupně získávat tmavý nádech nebo přecházet až do modré/zelené (tzv. měděnka). Stejně jako ostatní ušlechtilé kovy ale disponuje vysokou vodivostí (tepelnou i elektrickou).

Měď se používá zejména v těchto oblastech:

-        Elektrotechnický průmysl – vysoká vodivost a dobrá cena z mědi dělají nejpoužívanější materiál na výrobu elektrických vodičů a kabelů. Měď se také používá v elektromotorech, transformátorech a dalších elektrických součástkách.

-        Stavebnictví – Měď je využívána v stavebnictví pro výrobu střešních krytin, okapů, oplechování fasád a dekoračních prvků. Tím, že s časem získává charakteristickou patinu, dodává těmto povrchům unikátní a nezaměnitelný vzhled.

-        Výroba nádobí – protože skvěle vede teplo, vyrábí se z mědi i kuchyňské nádobí používané při vaření jako hrnce, pánve nebo konvice.

-        Mincovnictví – z mědi se už od starověku po celém světě vyrábí drobné oběžné mince.

-        Šperkařství – měď se využívá ve šperkařství především jako dekorativní prvek nebo v kombinaci s jinými kovy. Měděné šperky mají typický lehce rustikální vzhled. Někteří lidé ale mohou být na měď nebo její přítomnost ve slitinách alergičtí a může jim způsobovat vyrážku.

 Měď je také základní surovinou pro výrobu jedné z nejpoužívanějších slitin, která dala název celé historické epoše – bronz.