Puncovní a výrobní značky

Puncovní značky a ryzost kovů

Ryzost udává poměrný hmotnostní obsah čistého drahého kovu ve slitině a každého investora či sběratele oprávněně zajímá, zda je jeho zlato ryzí. Jak ale ryzost zlata jednoduše poznat?

Ryzost zlata, ale také ryzost stříbra a platiny se vyjadřuje několika způsoby a v případě pamětních medailí je možné ji určit na první pohled – k označení ryzosti zde slouží zákonné puncovní značky. Rozpoznat ryzost mince či slitku může být složitější – punc totiž nenesou, zpravidla je však na nich údaj o ryzosti vyražen jiným způsobem, například v podobě ryzostního čísla. Součástí produktů solidních výrobců je pak vždy ještě certifikát původu a pravosti, který vedle dalších specifikací uvádí také ryzost použitého drahého kovu.

Ryzost je dále možné vyjádřit v karátech, ale to je běžnější v oblasti klenotů a šperků. Ryzí kov (999/1000) má v tomto systému značení 24 karátů, slitina s polovičním obsahem zlata (500/1000) je pak označována poloviční hodnotou jako 12karátová.

puncovní značka na zlaté medaili České mincovny / ryzostní číslo na zlaté minci České mincovny / ryzostní číslo na zlaté minci Münze Österreich

Označování produktů puncovními značkami se řídí zákonem č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zákon). Produkty k označení předkládá výrobce nebo obchodník.

v současnosti užívané české puncovní značky

Značku do razidel České mincovny umisťuje Puncovní úřad Jablonec nad Nisou, který zároveň provádí průběžnou kontrolu ryzosti jejích střížků. Puncovní značky obsahují rozlišení jednotlivých pracovišť Puncovního úřadu v podobě miniaturních písmen, která jsou orientována kolmo ke svislé ose značky.

puncovní značka Puncovního úřadu v Jablonci nad Nisou obsahuje písmeno „J“

Puncem se neoznačují mince (české ani zahraniční) ani slitky (ve smyslu Puncovního zákona nejsou zbožím) – ty zpravidla obsahují údaj o ryzosti uvedený v číselné podobě.

Ve snaze usnadnit mezinárodní obchod se zbožím z drahých kovů byla přijata Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů – tzv. značky Konvence platí i na našem území.

české konvenční značky (značky ostatních členů Konvence jsou obdobné)

Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie. Některé země jako Německo, Itálie či Rakousko nepuncují vůbec.

Výrobní značky

Vedle puncovních značek existují také značky výrobní. Ty jsou přiděleny výrobci na základě Puncovního zákona a jsou uloženy v registru Puncovního úřadu. Označování pomocí těchto značek provádí sám výrobce – může je použít pouze pro produkty, které sám vyrobil nebo zkompletoval.

Česká mincovna používá tři různé značky pro různé druhy ražeb:

značka pro oběžné mince a výrobky z obecných kovů (Nordic gold, mosaz, měď, …)

značka pro výrobky z drahých kovů

značka pro ražby titulů z emisních plánů České mincovny

První značka, která má podobu písmena „b“ s korunkou odkazuje na nejstarší historii mincovny. Česká mincovna byla založena 1. července 1993 jako samostatná výrobní divize tehdejší akciové společnosti Bižuterie a bižuterní „béčko“ jí zůstalo i poté, co se osamostatnila.

Další dvě značky, které mají podobu písmen „ČM“, vycházejí z loga České mincovny, které navrhl akademický sochař Jiří Dostál.