Replika půlgroše Jana Lucemburského stand

Jan I. (1310–1346) brzy po svém sňatku s Eliškou Přemyslovnou a po nástupu na trůn obnovil ražbu pražských grošů a parvů, které zavedl jeho tchán Václava II. V této době, pravděpodobně brzy po královské korunovaci, také zahájil ražbu nového nominálu – půlgroše. Tyto mince známe ve dvou typech, kdy na prvním, zvaném též anglický, je vyobrazeno na líci poprsí panovníkovo (použit pro repliku), na rozdíl od druhého, tzv. českého typu, který nese na aversu královskou korunu. Oba typy jsou velice vzácné, dochované pouze v několika exemplářích. Snad právě proto vznikly různé teorie o důvodech jejich vzniku. Různé hypotézy o nich hovoří buď jako o pouhých zkušebních ražbách, anebo o běžném, nově zavedeném nominálu, který byl ale záhy – snad pro svou nadbytečnost – stažen z oběhu. Byla také předložena teorie, že typ s korunovaným poprsím byl vyražen u příležitosti korunovace Jana I. 7. února 1311 na českého krále jako mince korunovační. Tím měl být zaveden nový nominál v rámci grošové měny, který měl dále nést, stejně jako pražský groš, na líci královskou korunu (český typ).