Sada dvou zlatých mincí České mincovny, která připomíná význam relikvií svaté Ludmily, je třetí emisí z volného cyklu věnovaného Svatovítskému pokladu.

Svatovítský poklad, který po staletí budovali Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci i Habsburkové, je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě. Tvoří ho sbírka historických předmětů, jejichž liturgická, umělecká, řemeslná i materiální hodnota je nevyčíslitelná. Počátky pokladu spadají do 10. století a jsou přímo spojené s vládou svatého Václava, který získal relikvii z ramenní kosti svatého Víta. Kníže ji uložil na Pražském hradě, kde nechal vybudovat rotundu svatého Víta, kterou později nahradila stejnojmenná katedrála… Vedle svatého Víta se součástí pokladu staly ostatky řady dalších světců, mezi nimiž nechyběla svatá Ludmila – první česká křesťanská kněžna a babička svatého Václava, jež roku 921 zemřela mučednickou smrtí. S jejími kostmi se v průběhu staletí opakovaně manipulovalo – přečkaly řádění plamenů i nenechavých zlodějů. V polovině 14. století pak k jejich ochraně – snad z rozhodnutí Karla IV., který měl své dávné předky ve velké úctě – vznikla relikviářová busta. Do této schránky ze zlaceného stříbra byla uložena Ludmilina lebka. Svatá kalva se dochovala do dnešních dní, byť jí chybí obličejová část, jež byla kdysi dávno uměle oddělena…

Dvoudílná sada je dílem medailérky Lenky Nebeské, DiS. Zatímco reverzní strana první mince je věnována Ludmilině relikviářové bustě, na druhém reverzu najdete její ozdobenou lebku. Doplňkovým motivem je v obou případech rozeta svatovítské katedrály. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, averzní strany obou mincí nesou jeho nezbytné atributy – státní znak, nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2024. Kompozici averzů dotváří ještě šála a palmový list – symboly Ludmilina mučednictví.

Emisní náklad čítá pouhých 200 kusů kompletních sad.