Vyvraždění Slavníkovců patří ke stěžejním událostem z počátků české státnosti. Stříbrná pamětní medaile České mincovny vychází v roce, kdy si připomínáme jeho 1030. výročí.

Dne 28. září roku 935 byl přemyslovský kníže Václav zrazen a zavražděn svým bratrem Boleslavem. Přestože byl tento převrat brutální a tragický, je považován za událost, která dala vzniknout silnému českému státu. V následujících desetiletích pak Přemyslovci upevňovali moc a sjednocovali vládu. Nebyli totiž jediným českým rodem, který bojoval o místo na slunci. Směle jim mohl konkurovat například starobylý rod Slavníkovců. Potomci velmože Slavníka sídlili na hradišti v Libici nad Cidlinou, kde měli k dispozici pohodlný dřevěný palác, zděný kostel, a dokonce i mincovnu, kde se razily denáry. Právě zde si 28. září 995 Slavníkovci připomínali významný den svatého Václava. Netušili, že krveprolití, ke kterému došlo před rovnými 60 lety, se bude opakovat… Zákeřný útok cizích ozbrojenců na Libici nikdo nečekal – v době církevního svátku totiž proti sobě dobří křesťané nebojovali. Útočníci navíc využili toho, že slavníkovská družina se právě účastnila tažení proti pohanům, a hradiště tak bránila jenom malá vojenská posádka. Obránci bojovali srdnatě, drželi se dva dny, ale nakonec podlehli. Bezuzdného vraždění nebyl ušetřen nikdo – starci, ženy ani nemluvňata. Sťati byli i čtyři Slavníkovi synové. Jatka přežili jen tři Slavníkovci – hlava rodu Soběslav, biskup Vojtěch a jejich nevlastní bratr Radim, kteří byli mimo domov a kteří se do vlasti už nikdy nevrátili… Kdo zosnoval krvavou lázeň? Dlouho se mělo za to, že to byli Přemyslovci, kteří se chtěli zbavit silné konkurence. Namísto rivality však mezi oběma dynastiemi panovaly harmonické, ba dokonce příbuzenské vztahy. Ve skutečnosti za vším stáli mstiví Vršovci – další mocný rod, jehož bojovníci se nedlouho předtím dostali do sporu s biskupem Vojtěchem, který je vyobcoval z církve. Vršovci v letech, které následovaly po masakru, získali v zemi silné pozice, ale nakonec je dostihla spravedlnost. Znelíbili se Přemyslovcům a i oni sami byli nemilosrdně vyvražděni…

Akademický sochař Michal Vitanovský věnoval averzní stranu medaile hořícímu hradišti a výjevu z vražedného běsnění – útočník probodává slavníkovského muže kopím. „Použité figury a jejich kostýmy nejdou do detailů a soustřeďují se spíše na výraz. Primární snahou bylo vyjádřit podstatu události – tedy nemilosrdnou fyzickou likvidaci poraženého protivníka,“ vysvětluje autor medaile. Reverzní strana pak předkládá rozvášněný dav, který se ježí zbraněmi, a nápaditou symboliku – rozťatý slavníkovský denár. Texty na obou stranách medaile uvádějí VYVRAŽDĚNÍ SLAVNÍKOVCŮ, LIBICE, 995.

Emisní náklad čítá pouhých 200 kusů pamětních medailí.