Na jedenácté stříbrné medaili České mincovny z cyklu s názvem Kult osobnosti se objevuje rozporuplná postava Oskara Schindlera.

Oskar Schindler nebyl žádný svatoušek a to, že v rodných Svitavách proslul jako „gauner“ nebo „schwindler“, mělo svůj důvod. Byl nenapravitelný pijan a sukničkář, který podváděl manželku. Miloval rychlá auta a elegantní oblečení. Toužil žít na vysoké noze, ale jako obchodní zástupce ani podnikatel nebyl úspěšný. Aby se zabezpečil, rozhodl se stát členem Henleinovy Sudetoněmecké strany. Jako československý občan se dopustil vlastizrady, když začal prodávat informace Abwehru – německé vojenské rozvědce –, a po okupaci vstoupil do Hitlerovy NSDAP. Díky své náklonnosti k nacismu získal po vypuknutí druhé světové války židovskou továrnu v Krakově. Většinu jeho zaměstnanců tvořili židé z krakovského ghetta. Otrocká pracovní síla byla pro podnikatele pochopitelně výhodnější, než kdyby najímal placené zaměstnance, a Schindler tak utěšeně bohatl. Avšak zatímco všude okolo docházelo k postupné likvidaci židovské komunity, Schindlerova továrna, kde panovaly lidštější podmínky, si získala pověst útočiště. Jenže pak bylo krakovské ghetto zlikvidováno. Když měli být jeho obyvatelé vyhlazeni, u Schindlera došlo k vnitřnímu přerodu. Za cenu značného úsilí – s pomocí úplatků a kontaktů na vysokých místech – vytvořil seznam zaměstnanců, které bezpečně přemístil do svého dalšího podniku v moravském Brněnci. Tento čin nebyl úplně nezištný, neboť Schindlerovo podnikání by bez pracovníků zkrachovalo, ale bez ohledu na motivy, o kterých se dodnes vedou spory, je jedna věc jistá. Na 1200 židů bylo zachráněno před transportem do vyhlazovacího tábora, a tudíž i před jistou smrtí… Na konci války se Schindlerovi jeho laskavost vrátila. S pomocí svých zaměstnanců uprchl před Rudou armádou do amerického okupačního pásma, kde byl na základě svědectví zachráněných židů propuštěn na svobodu. Po válce se tento příběh rychle rozkřikl. Schindler byl za svou lidskost v nelidských časech oceněn izraelským titulem „Spravedlivý mezi národy“ a nakonec byl pohřben v Jeruzalémě. Dnes je ambivalentní osobností – najdou se tací, kteří ho nekriticky glorifikují, i jiní, kteří jeho činy bagatelizují.

Averzní strana medaile, která je dílem akademického sochaře Jiřího Dostála, předkládá věrný portrét Oskara Schindlera doplněný jeho jménem a životními daty. Náznak filmového pásu odkazuje na oceňovaný životopisný snímek, který přispěl k šíření Schindlerova kultu. Reverzní straně pak vévodí Davidova hvězda. „Semknutá číslovka 1098 vyjadřuje doložený počet lidí, které Oskar Schindler zachránil. Do hvězdy je zakomponován titul SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY, který mu udělili vděční židé,“ vysvětluje autor. Segmenty na pozadí reverzu evokují hákový kříž. Ani zde nechybí filmový pás.

Nedílnou součástí emise je speciální příloha, která nabízí objektivní pohled na Oskara Schindlera očima historika Pavla Kosatíka.