Osmá stříbrná medaile České mincovny z cyklu s názvem Kult osobnosti připomíná kontroverzní postavu Vladimira Iljiče Lenina.

Poté, co byl starší bratr Vladimira Iljiče Uljanova popraven za přípravu atentátu na ruského cara, se mladík, který vstoupil do dějin pod pseudonymem Lenin, rozhodl stát profesionálním levicovým revolucionářem. Byl ale zatčen a poslán do exilu, kde strávil dlouhých 17 let. Po celou tu dobu cestoval po Evropě, stával se výrazným teoretikem marxismu a stratégem bolševické strany… Na počátku 20. století procházela carská říše vážnou krizí a ruští sociální demokraté, kteří se označovali jako bolševici, byli přesvědčení, že změny lze dosáhnout pouze násilím – prostřednictvím pečlivě zorganizovaného státního převratu. V čele této revoluce měl stanout Lenin obklopený semknutou skupinou zocelených exilových revolucionářů, kteří by byli předvojem dělnických mas. Jaké muselo být překvapení bolševiků, když byl car Mikuláš II. roku 1917 svržen bez jejich přispění. Zhrzený Lenin prohlásil ruskou revoluci za buržoazní a rozhodl se zosnovat další – tentokrát tu správnou, socialistickou. Pomocnou ruku mu podalo Německo, které chtělo v Rusku, svém soupeři v první světové válce, vyvolat chaos. První pokus o bolševický převrat se nepovedl a Lenin musel znovu uprchnout do zahraničí, ale záhy se vrátil a uskutečnil úspěšnou „Velkou říjnovou socialistickou revoluci“. Podle plánu uzavřel mír s Německem a pustil se do boje s vnitřními protivníky. Tak se rozhořela ruská občanská válka, ve které se bolševici střetli s monarchisty, liberály i umírněnými socialisty. Cena za Leninovo vítězství byla strašlivá – miliony lidí zahynuly a hospodářství bylo v troskách. V totalitním Sovětském svazu, který se zrodil z tohoto zmatku, pak Lenin realizoval své učení: marxismus-leninismus. Prosazoval kolektivizaci, bojoval s církví a modernizoval Rusko. Po jeho smrti se neomezené moci ujal Stalin, který udržoval Leninův kult. Tělo revolucionáře nechal nabalzamovat a vystavit v moskevském mauzoleu, kde spočívá již sto let…

„Averzní stranu pokrývá síť rozprostřená mezi pětici paprsků s náznakem pěticípé hvězdy, což symbolizuje rozšíření bolševické revoluce do všech koutů Ruska i do jiných zemí. Vyobrazení Lenina, které se nachází uprostřed, inspirovaly dobově stylizované portréty určené k šíření jeho ideologie a kultu. Síť nese ještě jméno VLADIMIR ILJIČ LENIN a stručná životní data: 22. 4. 1870 SIMBIRSK – 21. 1. 1924 GORKI,“ vysvětluje akademický sochař Jiří Dostál. „Rozprostřená síť bolševické ideologie pokrčuje na reverzní straně, kde trvá i po smrti Lenina, jehož nabalzamované tělo se stalo symbolem kultu. Spodní řádek citátu UČIT SE, UČIT SE, UČIT SE je komponovaný vzhůru nohama, a připomíná tak Leninův odpor k vrstvě inteligence,“ dodává autor medaile.

Součástí každé medaile je speciální příloha, která nabízí objektivní pohled na Lenina očima historika Pavla Kosatíka.