Kdo by neznal Tichou noc – legendární vánoční koledu, která poprvé zazněla před rovnými 200 lety a která se stala inspirací pro stříbrnou pamětní medaili České mincovny.

Bylo, nebylo, v rakouském městečku Oberndorf stál malý kostelík. Varhaník Franz se právě chystal na štědrovečerní mši, když odhalil veliké neštěstí… I tak by mohl začínat takřka pohádkový příběh o vzniku nejslavnější vánoční koledy na světě. Jejími autory se stali učitel a varhaník Franz Xaver Gruber spolu s kaplanem a básníkem Josephem Mohrem. Velký podíl na vzniku Tiché noci však měly také kostelní myši, které prokousaly varhany. Děravé měchy nebylo možné opravit, ale sloužit půlnoční mši bez hudby nepřipadalo v úvahu. Gruber s Mohrem proto museli narychlo přijít s písní, která by se dala zpívat i bez varhan. Mohr si vzpomněl, že mu v šuplíku leží báseň o narození Spasitele, kterou kdysi napsal, a Gruber pro ni obratem složil jednoduchou, ale poutavou melodii, která šla zahrát na kytaru. Inkoust ještě ani nezaschl a už se začalo zkoušet. Učitel zpíval bas, farář zpíval tenor a doprovázel na kytaru a dětský sbor se zhostil refrénu. Mše korunovaná novou koledou se všem účastníkům vryla do paměti – díky bohu, protože původní notový zápis se ztratil. Když pak do Oberndorfu zavítal opravář varhan, byl koledou i jejím příběhem natolik nadšený, že ji hrál na všech svých cestách. Netrvalo dlouho a Tichá noc zněla na dvoře rakouského císaře, ruského cara i v daleké Americe. Postupně byla přeložena do stovek světových jazyků a stala se součástí nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Některým z nepřeberného množství jazyků, ve kterých se koleda zpívá, je věnována reverzní strana medaile z ateliéru medailérky Márie Filové, DiS. – cizojazyčné názvy koledy obklopují šesticípou vánoční hvězdu. Averzní strana pak patří prvním veršům a části notového partu písně v češtině.

Pamětní medaile je uložena do atraktivního dárkového balení.