Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, která je ražena v kvalitě standard, připomíná 100. výročí nalezení Věstonické venuše.

Roku 1925 probíhal na jižní Moravě archeologický průzkum. V oblasti, kterou před třiceti tisíci lety obývali pravěcí lidé, byly nalezeny kosti mamutů, části nástrojů, hrob skrčené ženy a úlomky rozličných figurek. Jeden nález však všechny ostatní překonal. Josef Seidl a Emanuel Dania, kteří pracovali pod vedením Karla Absolona, nalezli mezi popelem a uhlíky dva fragmenty, které zdánlivě nepatřily k sobě. Když je však archeologové spojili dohromady, spatřili sošku nahé ženy kyprých tvarů. Přestože byla malá – měřila jenom 11,5 centimetru –, její význam byl ohromný. Objev Věstonické venuše přepsal dějiny pravěkého umění. Drobná památka na lovce mamutů je totiž nejstarším známým dílem z pálené hlíny na světě, a tedy i dokladem samého počátku keramiky. Kulturní a historická hodnota jednoho z nejcennějších českých muzejních exponátů je nevyčíslitelná…

Ve výtvarné soutěži České národní banky zvítězil návrh akademické sochařky Majky Wichnerové. Odborná komise ocenila „nápadité umístění Věstonické venuše na pozadí krajiny Pálavských vrchů na obou stranách návrhu“. Na reverzní straně pak najdete ještě mamuty, kteří jsou pro dané období a kulturu typičtí.

Všechny české mince – pamětní i oběžné – vznikají v České mincovně v Jablonci nad Nisou.