Cyklus stříbrných mincí České mincovny připomíná staré řecké báje a pověsti. Hrdiny čtvrté emise jsou Paris a Helena.

Na Olympu se konala slavnost, kam byli pozváni všichni bohové s výjimkou Eridy. Aby se zhrzená bohyně sváru pomstila, vhodila mezi hosty zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“. Okamžitě po něm sáhly Héra, Athéna a Afrodíté, protože každá považovala za nejkrásnější samu sebe. Rozsoudit je měl Zeus, ale ten se zbavil odpovědnosti a rozhodnutí nechal na mladíkovi, který ještě nepoznal ženu. Jmenoval se Paris. Byl synem trójského krále Priama a podle proroctví měl zapříčinit pád celé Tróje. Když před ním stanuly tři nádherné nahé bohyně, nedokázal si vybrat. Aby si ho naklonily, každá mu něco slíbila. Vládkyně bohů mu nabídla moc, bohyně války sílu a bohyně lásky nejkrásnější ženu světa. Parida zaujala třetí nabídka, a jablko tak dostala Afrodíté. Nejkrásnější smrtelnicí byla Diova dcera Helena. Když ji Paris spatřil, okamžitě se do ní zamiloval. Dívka jeho city opětovala, jenže už byla manželkou spartského krále Meneláa. Paris ji proto unesl a odplul s ní domů do Tróje. Zneuctěný Meneláos chtěl vyjednávat, ale Trójané odmítli Helenu vydat, a tak jim vyhlásil válku. Z Řecka vyrazila na trestnou výpravu tisícovka lodí, na kterých se plavili ti nejslavnější hrdinové – mocný Agamemnón, neporazitelný Achilleus či lstivý Odysseus. Trójské hradby, které bránil Paridův bratr Hektór, však odolaly a válka se protáhla na dlouhých deset let. Helenu rmoutilo, že je příčinou takového krveprolití, a její cit k Paridovi, který nebyl tím, čím se na první pohled zdál, ochladl. Nakonec princ, který se po celou válku zbaběle vyhýbal boji a spoléhal na pomoc bohů, padl a jeho město bylo lstí dobyto. Meneláos pak svou ženu s láskou přijal zpět a ona se po jeho boku s úlevou vrátila do Sparty…

Mince se pyšní propracovaným vysokým reliéfem, který je zvýrazněný patinou a smaltem. Nedílnou součástí balení je výpravná brožura.