Stříbrná mince, kterou v roce 2020 vydala Národná banka Slovenska, vzdává hold Štefanu Baničovi. Nenápadný muž se narodil před 150 lety a zapsal se do dějin letectví.

Padáky mají řadu uplatnění – zachraňují životy letců, armádní výsadkáře dopravují za nepřátelskou linii a sportovním nadšencům poskytují adrenalinovou zábavu. O první technické nákresy padáku se postaral již italský génius Leonardo da Vinci, a to na konci 15. století. První úspěšný padákový seskok se však datuje až do roku 1783, kdy z věže pařížské observatoře seskočil francouzský fyzik Louis‑Sébastien Lenormand. Dalšího mezníku dosáhl Francouz André-Jacques Garnerin, který roku 1797 vyskočil z balónu letícího ve výšce 900 metrů, přičemž použil hedvábný padák bez pevného rámu. V roce 1911 pak ruský konstruktér Gleb Jevgeňjevič Kotělnikov přišel s padákem sbaleným do batohu, jak ho známe dnes. Inovacím však ani tehdy nebyl konec. Se zcela novou koncepcí padáku přišel Štefan Banič – Slovák, který odcestoval za prací do USA. Baničův vynález připomínal sukni, kterou měl letec povytaženou až na úroveň hrudníku. Když letec vyskočil z letadla, sukně se s pomocí pružin otevřela jako deštník, přičemž letcovy paže a hlava zůstaly nad roztaženou plochou. Jednou z nesporných výhod Baničovy konstrukce byla skutečnost, že padák byl řiditelný, a letec tak mohl doplachtit na konkrétní místo. Dne 3. června 1914 vynálezce svůj padák osobně vyzkoušel před zraky zástupců patentového úřadu letectva USA, když seskočil z patnáctipatrové budovy. Nadšené letectvo jeho patent odkoupilo k výhradnímu použití…

Averzní strana mince, která je dílem medailéra Mgr. art. Petera Valacha, nese podrobný technický nákres padáku Štefana Baniče převzatý z originální patentové listiny. Reverzní strana s nominální hodnotou 10 EURO pak předkládá vynálezcův portrét.

Minci v kvalitě standard vyrazila slovenská Mincovňa Kremnica.