Jezdecký pomník svatého Václava není jen uměleckou dominantou Prahy. Monumentální sochařské dílo je důležitou součástí národní identity, a proto mu náleží pamětní medaile České mincovny z cyklu Příběhy naší historie vyražená z celé jedné trojské unce ryzího zlata.

„Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám i budoucím.“ Vlastenecké heslo zvěčněné na podstavci pomníku, který dominuje Václavskému náměstí, jasně vystihuje postoj národa k nejsvětějšímu českému patronovi. Přemyslovský kníže Václav je vnímán jako hrdina, který, až bude Čechům nejhůře, vstane z mrtvých a vyjede v čele blanických rytířů na pomoc. Není proto divu, že v národně uvědomělé době na přelomu 19. a 20. století, kdy byla naše země v nevlídném područí habsburské monarchie, sochař Josef Václav Myslbek přisoudil světci podobu bojovníka. Rovněž není divu, že ve stínu sochy rytíře v plné zbroji se pak odehrály ty nejdůležitější události bouřlivého československého století. Zde byla před rovnými 100 lety – roku 1918 – vyhlášena republika, zde se totalitní režimy chápaly moci a zde lid vyjadřoval své odhodlání bojovat za pravdu a spravedlnost. I v pokojných časech zůstává jezdecký pomník naším průvodcem a je místem setkávání – slavností, manifestací, ale také soukromých schůzek, které si lidé tradičně domlouvají „pod ocasem“.

Autor sběratelského cyklu MgA. Martin Dašek věnoval averzní stranu medaile celkovému pohledu na monument, který doplnil úryvkem z textu na podstavci „SVATÝ VÁCLAVE, NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Reverzní strana medaile pak zachycuje okamžik, kdy se na soše teprve pracovalo, a předkládá opis složený ze jména JOSEF VÁCLAV MYSLBEK a letopočtů 1894–1925, mezi nimiž pomník vznikal.

Zlatých medailí o hmotnosti trojské unce vznikne pouhých 100 kusů – každý je ručně číslovaný na hraně a doplněný speciálním certifikátem pravosti.