Dukáty svatého Václava hrají v historii českého mincovnictví mimořádnou roli. Česká mincovna k nim v roce 2024 přidala nový zlatý třídukát.

Psal se rok 1923 a ministr financí Alois Rašín s kolegy přemýšleli, jak oslaví 5. narozeniny Československa. Rozhodli se oživit historickou tradici ražby českých zlatých mincí, která sahala až do časů panovníků Jana Lucemburského a Karla IV., a tak se zrodily prvorepublikové Svatováclavské dukáty. Jejich autory se stali uznávaní umělci Jaroslav Benda a Otakar Španiel. Poutavý návrh mince s vyobrazením patrona českých zemí si Alois Rašín, na kterého byl spáchán atentát, nechal donést do nemocnice, ale ražby se již nedožil… Tehdejší Svatováclavské dukáty byly takzvanými obchodními mincemi, které sloužily jako uchovatel hodnoty, ale lidé si je rychle oblíbili především jako dárek k významným událostem – do kolébky, k promoci nebo třeba ke svatbě. Nezůstalo jen u dukátů, jejichž závazná specifikace činila 3,49 g zlata o ryzosti 986/1000 – razily se také jejich násobky v podobě dvoudukátů, pětidukátů a desetidukátů. V podobném duchu se nesou i nové dukátové ražby České mincovny.

Averzní straně zlatého třídukátu, který je dílem medailéra Mgr. Petra Horáka, vévodí Václav v podobě zbožného panovníka a světce – s knížecí čapkou a svatozáří. Texty na averzu uvádějí SV. VÁCLAV – 3‑DUKÁT – SVĚTEC. Reverzní stranu ražby pak vyplňuje plamenná orlice, která v drápech svírá svatováclavský meč. Kompozici reverzu dotváří letopočet 2024 a text proslulého chorálu: SVATÝ VÁCLAVE, VÉVODO ČESKÉ ZEMĚ… NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM

Každou ražbu doprovází unikátní certifikát pokrytý vrstvou zlata.