Na desátém zlatém dukátu České mincovny z cyklu s názvem Kult osobnosti se objevuje obdivovaná postava Johna Fitzgeralda Kennedyho.

John Fitzgerald Kennedy se narodil do vlivné americké rodiny. Jeho rodiče byli ambiciózní a se svými dětmi měli velké plány. Největší naděje vkládali do prvorozeného syna, a druhorozený John tak odmalička stál v jeho stínu. Když složitý a přemýšlivý mladík dospíval, uvažoval, že se stane učitelem nebo spisovatelem, ale jeho plány změnila druhá světová válka, ve které jeho starší bratr zemřel. I sám John se, navzdory podlomenému zdraví, účastnil bojů a v Pacifiku se ukázal jako nefalšovaný válečný hrdina. Po skončení války se začal věnovat politice – stal se kongresmanem a poté senátorem za Demokratickou stranu. Na svou lásku k literatuře však nezapomněl a za svou knihu Profil odvahy získal Pulitzerovu cenu. Jeho politická hvězda stoupala, až se v roce 1961 stal 35. prezidentem Spojených států amerických – nejmladší zvolenou hlavou státu v dějinách země. „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svou zem,“ prohlásil při inauguračním projevu. Protože se této vznešené myšlenky skutečně držel, zařadil se mezi prezidenty, kteří nejvýznamněji ovlivnili tvář USA. Jeho ekonomická opatření odstartovala nejdéle trvající ekonomický rozmach od druhé světové války. Rovněž podnikl rázná opatření v oblasti rovných práv. Když seděl v Bílém domě, proběhla invaze v Zátoce sviní, vyrostla Berlínská zeď, byla zažehnána karibská krize, odehrály se první střety války ve Vietnamu a začal závod o dobytí Měsíce. Vystupoval proti šíření jaderných zbraní a snažil se zpomalit závody ve zbrojení. V soukromí však „JFK“ nebyl žádným svatouškem. Svou manželku Jackie neustále podváděl a mezi jeho četnými milenkami se našly i známé krásky Audrey Hepburnová, Marlene Dietrichová či Marylin Monroe. Roku 1963 se začal připravovat na obhajobu prezidentského postu, ale jeho život tragicky ukončil atentát, který otřásl americkou veřejností. Kdo a proč oblíbenou ikonu liberalismu zastřelil, dodnes není jasné, a skon Johna Fitzgeralda Kennedyho je proto předmětem řady konspiračních teorií…

Averzní strana dukátu, který je dílem akademického sochaře Jiřího Dostála, předkládá charakteristický portrét Johna Fitzgeralda Kennedyho doplněný jeho jménem a životními daty. „Reverzní stranu vodorovně protíná pás nápisu SVOBODA JE NEDĚLITELNÁ… Jde o silný začátek Kennedyho citátu. Kompozici svisle dominuje socha Svobody. Na pozadí je volně použita vlajka USA,“ říká autor dukátu.

Nedílnou součástí emise je speciální příloha, která nabízí objektivní pohled na Johna Fitzgeralda Kennedyho očima historika Pavla Kosatíka.