Zlatý dukát Novoražba korunovačního žetonu Františka Josefa I. stand

Zlatý dukát České mincovny, který je věrnou replikou historického žetonu, připomíná uherskou korunovaci Františka Josefa I.

František Josef I. se stal rakouským císařem v neklidných časech. Psal se rok 1848 a Evropou zmítala řada revolucí, které vzešly ve známost jako Jaro národů. O své místo na slunci se přihlásili také Uhři, kteří si chtěli vybojovat nezávislost na habsburské monarchii, ale jejich povstání bylo tvrdě potlačeno. Uhři sice upadli v nemilost, jenže zanedlouho našli překvapivou zastánkyni v panovníkově manželce – Alžbětě „Sissi“ Bavorské. Svobodomyslná mladá žena, pro kterou se život na vídeňském dvoře sešněrovaném přísnou etiketou stal utrpením, se v jejich marném boji zhlédla a vyjadřovala jim až fanatickou podporu. Císař její nadšení nesdílel – obával se, že když Uhrům ustoupí, naruší rovnováhu ve své ohromné mnohonárodnostní říši. Vždyť vedle Rakušanů a Uhrů vládl také celé řadě Slovanů, které by upřednostněním jednoho národa jenom popudil. Pak ale vypukla válka, boj Rakušanů proti Prusku a Itálii se nevyvíjel dobře a Uhři s Alžbětinou pomocí chytře využili situace. Vymohli si kompromis v podobě dualismu a Rakouské císařství se proměnilo v Rakousko-Uhersko. Obě poloviny této unie sice sdílely panovníka a některé instituce, ale jinak šlo o dva svébytné politické celky. Suverenita uherského království byla obnovena – zbývala už jenom slavnostní korunovace vládnoucího páru, která se uskutečnila 8. června 1867 v budínském Matyášově chrámu…

Dukát, který zpracoval medailér Mgr. Art. Miroslav Hric, ArtD., vychází z originální historické ražby vydané u příležitosti korunovace. Averzní strana předkládá portrét Františka Josefa I. z profilu. Na reverzní straně pak najdete svatoštěpánskou korunu.

Nepřehlédněte také dukát s portrétem Alžběty Bavorské, který rovněž najdete v naší nabídce.