Před 80 lety začalo jedno z nejtemnějších období české historie, období protektorátu Čechy a Morava. Tehdy byla v naší zemi nastolena nacistická diktatura a naším jediným účelem se stalo sloužit Třetí říši. Přestože zlí jazykové tvrdí, že jsme se namísto boje zbaběle podřídili, není to pravda. Nevzdali jsme se. Důkazem je čtyřdílná minisérie České mincovny věnovaná našemu domácímu odboji. První zlatý dukát připomíná jeho politickou a ozbrojenou složku.

Protinacistický odboj se začal rodit hned v prvních hodinách okupace Čech a Moravy. Po celé zemi se konala tajná shromáždění, jejichž účastníci se nehodlali smířit s přítomností vetřelců. V Domažlicích kupříkladu členové skautského oddílu stvrzovali své odhodlání padnout v boji proti vetřelcům přísahou na zásobník nábojů. Tento spontánně vznikající odboj „zdola“ začal být záhy formován vytvářením ilegálních politických organizací. Jejich cíl byl společný, ale představy o tom, jak by měla vypadat osvobozená republika, se lišily. Někteří odbojáři tíhli k myšlenkám první republiky, jiní požadovali sociálně spravedlivější společnost a další prosazovali vůli Sovětského svazu. V časech druhé světové války se více než kdy jindy potvrdilo, že ne všechny bitvy jsou vybojovány na bojišti, ale odbojáři se přesto neobešli beze zbraní. Tajná podzemní armáda vybudovaná důstojníky československé armády se bohužel nedočkala nasazení a byla rozprášena. Území protektorátu nepřálo po zuby ozbrojeným partyzánským skupinám, jaké známe z Francie, Sovětského svazu či Jugoslávie, kde na konci války čítal odboj neuvěřitelných 800 tisíc bojovníků. Zalidněnost našeho území je příliš velká, s hustou dopravní sítí a s nedostatkem rozsáhlých opuštěných oblastí. Ozbrojený odboj v protektorátu proto dostal jinou podobu – tvořily ho malé zakonspirované skupiny, které prováděly zpravodajskou či sabotážní činnost. Nelze zapomenout ani na zahraniční výsadky tvořené speciálně vycvičenými parašutisty a na Květnové povstání, kdy se zbraní chopil celý lid…

Ať už se jednalo o odboj politický či ozbrojený, klíčovou roli hrály vysílačky. Radiostanice umožňovaly domácím odbojářům životně důležitou komunikaci a koordinaci s představiteli exilové vlády, a byly proto nejčastějším cílem německé kontrarozvědky a gestapa. Legendárními se staly vysílačky Sparta a Libuše. Právě Libuše, kterou na území protektorátu dostali parašutisté, posloužila medailérovi Mgr. Petru Horákovi jako inspirace při tvorbě averzní strany zlatého dukátu. Reverzní strana ražby, která je dílem akademického sochaře Jana Lukáše, předkládá mapu protektorátu zastíněnou křídly nacistické orlice. Kompozici reverzu dotvářejí letopočty 1939 a 1945 a nápis PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA v češtině a němčině.

Nedílnou součástí dukátu je speciální balení. Obsahuje pojednání historika PhDr. Petra Koury, Ph.D., jehož specializací jsou moderní české dějiny, a dobové obrazové materiály.