Čtvrtá replika z cyklu „Historie českých mincí“ vás seznámí s příběhem první české zlaté mince – florénu. Zlato bylo ve středověku symbolem prestiže a české země, které si do té doby vystačily se stříbrem, nemohly zůstat pozadu za zbytkem Evropy…

Když rukou vraha skončila vláda Přemyslovců, nastala tahanice o český trůn, kterou vyhrál rod Lucemburků. Král Jan Lucemburský se po celé Evropě proslavil jako ten nejskvělejší ze všech rytířů. Správný rytíř musel být udatný, šlechetný a také nesměl šetřit penězi. V tom byl Jan skutečným přeborníkem. Z kutnohorských dolů měl spoustu stříbrných grošů, ale to mu bylo málo. Potřeboval oslnit zlatem, a tak dal razit první českou zlatou minci – florén… Mince moc česky nevypadala. Razila se totiž po vzoru známých a zavedených mincí z Florencie, a nesla proto lilii a svatého Jana Křtitele – čili znak a patrona italského města. Jan Lucemburský k těmto symbolům přidal jenom své jméno a malinkého českého lva… Florény nebyly určeny k běžným obchodům někde na tržišti – tam se platilo stříbrnými mincemi. Sloužily k mezinárodním obchodům a k reprezentaci – zkrátka k tomu, aby všichni ve světě viděli, jak je český král bohatý… I když byly české florény brzy nahrazeny slavnějšími zlatými dukáty, jejich historické prvenství jim nikdo nevezme.

Replika florénu Jana Lucemburského, kterou zpracoval akademický sochař Jan Lukáš, je vyražena ze stříbra a pozlacena, aby její vzhled odpovídal středověké předloze.

Ražba je vsazena do ilustrovaného prostorového leporela. V nezaměnitelném podání Lucie Seifertové se dozvíte řadu zajímavostí o úloze zlata ve středověkém světě. Kompletní sedmidílný cyklus replik historických mincí si pak můžete uložit do praktického sběratelského boxu. Emisní náklad jednotlivých replik není limitován.