Historie slovenských mincí - novoražba florénu stand

Čtvrtá emise z cyklu historika Marcela Pecníka, který připomíná dějiny slovenského mincovnictví, má podobu novoražby florénu.

Ve středověké Evropě bylo dominantním mincovním kovem stříbro a zlaté nominály masově vznikaly pouze v Byzanci či muslimském světě. Zlato bylo totiž nedostatkovým zbožím. Roku 1252 však v evropském peněžnictví nastal zlom – zámožná Florencie začala razit takzvané florény a tyto úspěšné zlaté mince se záhy staly vzorem pro mincovny v dalších zemích. Roku 1325 se italskými ražbami inspirovali také slovenští mincmistři. Na uherském trůnu tehdy seděl král Karel I. Robert z Anjou, který chtěl upevnit svou moc a stabilizovat ekonomiku s pomocí rozsáhlých reforem. Ty zahrnovaly například reorganizaci daňového systému či hornictví. V rámci peněžní reformy pak byly v zemi, kde se dosud používaly stříbrné denáry, zavedeny zlaté florény. Významným centrem jejich ražby se stala Kremnica. Zdejší mincovna, založená roku 1328, ročně produkovala přes 400 000 zlaťáků. Uherské mince se rychle rozkutálely do celé Evropy, kde se staly uznávaným platidlem s vysokou kvalitou a stabilní hodnotou. Představovaly nejen ekonomický nástroj, ale především symbol hospodářské síly Uherska…

Replika, která udělá radost nejen dětem, je vsazena do populárně-naučného balení plného zajímavostí a veselých obrázků Mgr. art. Bohdana Jankoviče.