Historie slovenských mincí - Novoražba koruny stand

Slovenský historik Marcel Pecník je znalcem platidel, která se používala v blízké i vzdálené minulosti. S dějinami peněz – konkrétně mincí, kterými se platilo na území Slovenska – vás seznámí v novém cyklu České mincovny. První emise je věnována uherské koruně.

Když ke konci 19. století razantně poklesla cena stříbra, bylo nutné ho v ekonomice nahradit zlatem. Roku 1892 proto byla v Rakousku-Uhersku zavedena nová měna založená na žlutém kovu, jejíž název – koruna – byl odvozen od odznaku panovnické moci. Například taková desetikoruna byla zlatá, ale drobnější mince se i nadále razily z levnějších kovů. Jednokorunová mince tak byla stříbrná. Habsburská monarchie byla unií dvou států – Rakouska a Uherska. Podle řeky Litavy, která je přibližně oddělovala, se těmto dvěma oblastem říkalo Předlitavsko a Zalitavsko. Ačkoli byly technické parametry předlitavských a zalitavských mincí shodné, lišily se vzhledem, aby odrážely jazykové a kulturní rozdíly obou částí monarchie. Zatímco rakouská „Krone“ předkládala císařskou korunu, uherská „Korona“ nesla korunu svatoštěpánskou.​ Na obou variantách se však skvěl portrét císaře Františka Josefa I. Ten souhlasil se zavedením nového platidla jen velmi nerad. Nenáviděl totiž změny, jenže žil v době, kdy se měnilo úplně všechno. Nejvíce toho změnila první světová válka, která prastarou říši rozvrátila. Československo, které vzniklo na troskách Rakouska-Uherska, se pak stalo jediným nástupnickým státem habsburské monarchie, kde přežil název staré měny – byť s jiným přívlastkem. Z rakouskou-uherské koruny se stala koruna československá…

Replika uherské korunové mince, která nese portrét Františka Josefa I. a vyobrazení svatoštěpánské koruny, je vyražena ze stříbra. Na základě originální historické ražby autorů Carla Gerla a Josef Reisnera ji zpracovala medailérka Lenka Nebeská, DiS.

Replika, která udělá radost nejen dětem, je vsazena do populárně-naučného balení plného zajímavostí a veselých obrázků.