Historie slovenských mincí - novoražba zlatníku (forintu) stand

Druhá emise z cyklu historika Marcela Pecníka, který připomíná dějiny slovenského mincovnictví, má podobu novoražby zlatníku.

Charakteristická tvář Františka Josefa I. na nás shlíží z nepřeberného množství historických mincí. Není divu. Vždyť vládl neuvěřitelných 68 let – od roku 1848 do roku 1916 –, a to na ohromném území, které zahrnovalo střední a jihovýchodní Evropu. Portrét habsburského císaře se v průběhu dekád příliš neměnil, ale měnový sytém podunajské monarchie procházel v 19. století zásadními reformami. Platilo se zde krejcary, tolary a guldeny, které byly známé také jako floriny v latině, forinty v Uhrách či zlaté, zlatky a zlatníky v českých zemích. Navzdory svému názvu byly stříbrné. Od roku 1857 se jeden gulden dělil na 100 krejcarů. Měsíční plat úředníka tehdy činil 25 zlatých a zedník si vydělal 35 zlatých měsíčně, přičemž za jeden zlatý si mohli pořídit kilogram másla či 5 kilogramů mouky. V roce 1892 byl tento systém nahrazen zavedením rakousko-‍uherské koruny, která byla na rozdíl od předchozí stříbrné měny založena na zlatě. Poměr činil 2 koruny za 1 zlatý a od té doby se desetikoruně říká pětka, neboť odpovídala pěti zlatým. Gulden však zůstal zákonným platidlem až do roku 1900…

Replika zlatníku z roku 1879, která nese portrét Františka Josefa I. z profilu a rakousko-uherskou heraldiku, je vyražena ze stříbra. Na základě originální historické ražby ji zpracovala medailérka Lenka Nebeská, DiS.

Replika, která udělá radost nejen dětem, je vsazena do populárně-naučného balení plného zajímavostí a veselých obrázků Mgr. art. Bohdana Jankoviče.