Gotika přišla do Evropy ve 12. století a ovládala múzy po celých tři sta let. Za tu dobu stvořila množství impozantních děl, nad nimiž se nám úžasem tají dodnes dech. Ať už se jedná o hudební skladby, obrazy, sochy či grandiózní stavby - všechny nesou typický rukopis soudobých mistrů. Ti inspirovali Českou mincovnu k dalšímu přepychovému skutku – klenotu ve tvaru vajíčka s působivou gotickou tematikou, v němž je uložena opravdu luxusní numismatická delikatesa – mince z ryzího zlata o váze jedné trojské unce s motivem Gustava Fabergého, význačného zlatníka, stříbrníka a šperkaře.

Všechna vajíčka edice České mincovny oslavující 200. výročí narození klenotnické ikony Gustava Fabergého pocházejí z produkce zlatníka Alexandra Belova, který vdechl těmto malým pokladům život pomocí několika nádherných originálních námětů. Tyto šperky ze stříbra, zlata a drahých kamenů slouží jako přepychová schránka pro mince. Jeho portrét, vytvořený vynikajícím medailérem Asamatem Baltaevem, zdobí rubovou stranu mince společně se jménem a životopisnými daty. Líc od stejného autora nese velmi vydařenou plastickou miniaturu původního vejce zvaného Jezdecký pomník Alexandra III. Ta je doplněna podobiznou královny Alžběty II., nominálem 50 NZD a názvem emitenta Niue Island. Emise zlatých půluncových mincí v luxusním obalu jsou také na hraně číslovány a jsou opatřeny sametovými deskami s certifikátem pravosti na ručně vyráběném papíře a litografickým listem s portrétem Gustava Fabergého. Originální tematické klenoty se zlatou uncovou mincí 50 NZD nebo stříbrnou mincí 2 NZD Gustav Fabergé jsou výjimečnou výzvou pro uváženou investici do umění.

Odkaz trvalé hodnoty s noblesním motivem dle individuálního přání potěší každého milovníka výjimečné kvality a luxusu!

Životní osudy šperkaře a zlatníka Gustava Fabergého jsou spletité, jako je jméno celého rodu. Jeho původ sahá až do Francie, z níž musela rodina hlásící se k hugenotům uprchnout po zrušení nantského ediktu Ludvíkem XIV. roku 1685. Gustav se narodil před 200 lety v nynějším Estonsku Pierrovi Favrymu, později známému jako Pierre Fabrier, a do carské Rusi se přistěhoval z Německa. Gustav Fabergé začal používat tento tvar jména v Petrohradu, kde se stal mistrem klenotníkem a následně si otevřel první dílnu ve sklepě v ulici Bolšaja Morskaja. V roce 1842 si vzal dceru dánského umělce Carla Jungstedta, s níž zplodil pět dětí. Protože se mu v obchodě více než dařilo, mohl si dovolit odstěhovat se roku 1860 s většinou rodiny do Drážďan, kde si užíval zaslouženého odpočinku. Obchod v Rusku ponechal zcela v rukou finského společníka Hiskiase Pendina a nejstaršího syna Petra Carla Fabergého. Ten navázal na úspěch svého otce a světově proslul díky mistrně zpracovaným šperkařským unikátům v podobě velikonočních vajíček vyráběných na zakázku zejména pro cara a jeho blízké. Těchto věhlasných uměleckých děl se dochovalo z celkově asi 50 vzniklých jen 42 kusů.