Druhá sada dvou zlatých mincí České mincovny z volného cyklu, který je věnován Svatovítskému pokladu, připomíná význam relikvií svatého Václava.

Svatovítský poklad, který po staletí budovali Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci i Habsburkové, je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě. Tvoří ho sbírka historických předmětů, jejichž liturgická, umělecká, řemeslná i materiální hodnota je nevyčíslitelná. Počátky pokladu spadají do 10. století a jsou přímo spojené s vládou svatého Václava, který získal relikvii z ramenní kosti svatého Víta. Kníže ji uložil na Pražském hradě, kde nechal vybudovat rotundu svatého Víta, kterou později nahradila stejnojmenná katedrála… Po Václavově smrti se nedílnou součástí pokladu staly i jeho vlastní relikvie. Obrovské úctě se těšila světcova lebka, na které z nařízení Karla IV. spočívala Svatováclavská koruna, ale předmětem zbožného obdivu se staly také jeho zbraň a zbroj. Svatováclavský meč hrál důležitou roli při korunovacích českých králů. Noví panovníci jím pasovali rytíře, ale rozhodně nešlo jen o obřadní předmět – průzkumy dokázaly, že šlo o plně funkční zbraň. Autentické jsou i drátěná košile a přilba. S rozmáhajícím se kultem světce byly tyto vzácné památky upravovány a zkrášlovány – třeba přilba tak získala nánosník ve tvaru kříže.

Dvoudílná sada je dílem medailérky Lenky Nebeské, DiS. Zatímco reverzní strana první mince je věnována lebce svatého Václava, na druhém reverzu najdete Václavovu zbroj a zbraň. Doplňkovým motivem je symbol knížete v podobě orlice. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, averzní strany obou mincí nesou jeho nezbytné atributy – státní znak, nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2023.

Emisní náklad čítá pouhých 200 kusů kompletních sad.