Otakar Španiel je ve světě numismatiky skutečným pojmem. Největšího obdivu se dostává jeho prvorepublikovým Svatováclavským dukátům a pak korunové minci, které vzdává hold sada České mincovny. Tu tvoří dvě novoražby – jedna z autentického mědiniklu a druhá ze vzácného zlata.

Československá republika byla vybudována na troskách Rakouska-Uherska v roce 1918, ale na svou vlastní měnu si musela počkat. Koruna československá byla prohlášena za měnu nového státu zákonem z roku 1919, a zatímco Rakousko a Maďarsko musely po katastrofálním zhroucení modifikované rakousko-uherské měny přejít na šilink a pengö, v Československu přežil název staré měny – byť s jiným přívlastkem – jako v jediném nástupnickém státu monarchie. Nejprve u nás platily okolkované rakousko-uherské bankovky, poté provizorní státovky a pak se konečně objevily mince – dvacetihaléř, padesátihaléř a koruna. Výtvarná soutěž na podobu kovových platidel, ve které zvítězil fenomenální umělec Otakar Španiel, byla vyhlášena již v roce 1919, ale příprava na ražbu trvala tři roky. Jediná československá mincovna, která se nacházela ve slovenské Kremnici, byla totiž při odchodu Maďarů vydrancována, a tak neměla k dispozici potřebné stroje ani materiál. Čekání do roku 1922 se však vyplatilo – československá korunová mince, jejíž prvotní náklad čítal 50 milionů mědiniklových kusů, představovala absolutní špičku evropské mincovní tvorby a podstatně ovlivnila následující generace medailérů. Zatímco líc předkládal československého heraldického lva, rub nesl lipovou ratolest a „obraz klečící ženy, která drží v levici snop klasů se srpem a pravicí si stírá s čela pot“.

Obě novoražby v sadě jsou věrnou rekonstrukcí původních korunových mincí Otakara Španiela. Aby nedošlo k záměně s prvorepublikovými originály, pod dvouocasým lvem najdete drobný text R (jako replika) 2025.

Emisní náklad čítá pouhých 125 sad.