Petr Patka, DiS.

Čo vás priviedlo do sveta mincovníctva?

Od dětství jsem rád kreslil a maloval. Během studia na základní škole jsem navštěvoval několik výtvarných kroužků. Když v deváté třídě přišlo na řadu rozhodování, kam půjdu dále, bylo jasné, že zkusím přijímací zkoušky na umělecký obor. První volbou byla SUPŠ v Železném Brodě, obor Skleněné figurky. Na této práci mě fascinovala tvárnost nahřátého skla a jeho barevnost, ale nakonec jsem nebyl přijat. Jako druhou školu jsem si vybral SUPŠ v Jablonci nad Nisou, obor Rytec, kam jsem se skrze síto přijímacích talentových zkoušek dostal a zdárně ji i dokončil. Jako maturitní práci jsem zpracoval medaili věnovanou Ferdinandu Porschemu, rodákovi z nedalekých Vratislavic, a dokonce jsem se setkal s jeho pravnukem. Po maturitě jsem cítil, že ještě nejsem připravený nastoupit do práce, a proto jsem se rozhodl pokračovat ve studiu na jablonecké VOŠ se zaměřením na raženou minci a medaili. Tam jsem měl tu čest poznat výborné medailéry Luboše Charváta, Jiřího Dostála, Petra Horáka, Jana Lukáše a další, kteří mi byli a stále jsou velkým vzorem. Tuto školu jsem rovněž zdárně absolvoval a při absolutoriu se mi dostalo další cti. Oponenta mi dělal pan Jiří Harcuba, vynikající medailér, který mi řekl: „Na minci nebo medaili musí být jasně vidět rukopis autora. To ji dělá jedinečnou.“

V priebehu kariéry ste si vyskúšali veľké množstvo profesií. Rytec, majster, výtvarník, … Ktorá práca vám najviac prirástla k srdcu?

Ano, vyzkoušel, a jsem za to velmi rád. S každou profesí jsem získával nové a nové zkušenosti a všechny mě přibližovaly k oboru, který jsem vystudoval a který je mi vlastně i nejbližší. Jako rytec jsem se pohyboval ve sklářském průmyslu – zde jsem se naučil práci na různých obráběcích strojích a přesnému pilování a tváření kovu. Odtud jsem se přesunul na pozici mistra do České mincovny – tato práce byla rovněž velice zajímavá a moc mě bavila. Každý den byl jiný a přinášel nové zkušenosti a poznatky z výroby mincí a medailí. Časem jsem ale začal pociťovat, že práce s lidmi není můj šálek kávy… V roce 2016 přišla první nabídka vyzkoušet si a zpracovat návrh na medaili, kterou jsem s radostí přijal. Téma bylo Bakalář. Byl to pro mě návrat k řemeslu a mohl jsem oprášit to, co jsem se za dobu studií naučil. Nabídek na další mince a medaile přibývalo a já jsem zjistil, že bych se jim rád věnoval více.

Chceli by ste skúsiť ešte niečo iného? Aké sú vaše plány do budúcna?

Ano, vlastně již v tuto chvíli mám možnost se rozvíjet. Z pozice mistra jsem v rámci České mincovny přešel na pozici designéra, kde se učím navrhovat mince a medaile pomocí grafického programu v PC. Jsem sice na úplném začátku, ale tuto práci beru jako obrovskou výzvu a posun dopředu… V minulosti jsem zkusil realizovat několik návrhů na minci pro ČNB a mým velkým snem je tuto soutěž vyhrát.

Ako medailér máte za sebou pestrú škálu tém. Vytvorili ste absolventskú medailu pre bakalárov a dukát k narodeniu dieťaťa. Na vašich minciach sa objavili zvierací rekordmani, praveké jaštery aj hrdinovia animovanej grotesky No počkaj! Z historických tém ste spracovali atentát na Reinharda Heydricha a tanky druhej svetovej vojny. Architektúru vo vašom portfóliu zastupujú Petřínska rozhľadňa a zámok Hluboká. Ktorá zákazka od Českej mincovne vám urobila najväčšiu radosť?

Nelze vybrat jenom jedno téma, které mě bavilo nejvíce, protože každé bylo zajímavé a odlišné na zpracování. Každé mě však velmi potěšilo. Zároveň jsem každé pojal s respektem a jako možnost posunout se dále v různých odvětvích. Baví mě tematická různorodost a příležitost rozvíjet se. V podstatě tak nehrozí, že bych se zacyklil. Snažím se být univerzálním medailérem a těším se na všechny potenciální zakázky. Nezaleknu se jakéhokoli tématu, ať jde o dětské nebo přírodní motivy, architekturu, techniku či portréty.

Pre cyklus Praveký svet tvoríte okrem drobnej plastiky ešte prepracované maľby. Kde hľadáte inšpiráciu?

Už jako malý kluk jsem se rád díval na nezapomenutelnou Cestu do pravěku Karla Zemana. Proto jsem neváhal a tuto zakázku s nadšením přijal. Přesná podoba a barevnost pravěkých zvířat nejsou známy, a proto se snažím zapojit vlastní fantazii. Inspiraci pak hledám nejen ve zmíněném filmu, ale velkými pomocníky mi jsou také internet, knihy a dinosauří výstavy, které navštěvuji s rodinou. Každá taková expozice mě obohatí o vědomosti, které mi chyběly, a zároveň se něco přiučí i moje dvě dcery a manželka.

S Českou mincovňou je spojený nielen váš pracovný, ale aj súkromný život. Práve tu ste sa zoznámili so svojou manželkou… Dokážete si predstaviť, že by vaše dcéry išli v stopách rodičov a pracovali v mincovníctve?

Ano, to je pravda – manželku jsem opravdu „sbalil“ na večírku pořádaném u příležitosti dvacátého výročí České mincovny. Nedávno jsme oslavili deváté výročí svatby a máme spolu dvě úžasné dcery. Zatím jsou malé, je jim 6 a 9 let, ale obě dvě si velmi rády malují a tvoří. Starší dcera chodí ve škole na keramiku a její díla jsou úžasná. Před nějakým časem si doma vyzkoušela s pomocí barevné modelíny vytvořit vlastní návrh na medaili se slovy: „Tatínku, až ji dodělám, mincovna mi ji vyrazí.“ Zatím to ale na mincovní obor nevypadá. V tom, co budou v dospělosti dělat, mají obě holky „jasno“. Starší chce být návrhářkou a švadlenou, mladší cukrářkou. U obou těchto oborů je zapotřebí uměleckého cítění. Samozřejmě, pokud si v budoucnosti vyberou cokoli smysluplného, budeme je v tom podporovat…

2023