V roce 2024 uplynulo rovných 100 let od konání prvního Košického maratónu. Toto výročí připomíná slovenská pamětní mince.

Když roku 495 před naším letopočtem Řekové zvítězili nad Peršany v bitvě u města Marathónu, vyslali posla, aby odnesl zprávu do Athén. Muž jménem Feidippidés běžel bez přestávky dvaačtyřicet kilometrů, a jakmile zprávu předal, zemřel vyčerpáním… Příběh o oddanosti a houževnatosti antického běžce se zapsal do dějin a inspiroval generace, které přišly na svět o stovky i tisíce let později. Roku 1896 se maratónský běh stal součástí olympiády. Když pak roku 1924 letní hry v Paříži navštívil košický atlet Vojtech Bukovský, do myšlenky vytrvalostního závodu se zamiloval. Přivezl ji s sebou na Slovensko a o několik týdnů později se na start pod zříceninou Turnianského hradu postavilo osm nadšenců, kteří vyrazili do Košic. Trať byla vyměřena přesně podle regulí, a to na 42,195 km. Prvním vítězem maratónu na východě Slovenska se stal domácí běžec Karol Halla, ale hned následující ročník už byl mezinárodní. Košický maratón se stal nejstarším v Evropě a po maratónech v Bostonu a New Yorku třetím nejstarším na světě…

Medailér Mgr. art. Roman Lugár věnoval averzní stranu mince maratónskému běžci a Dómu sv. Alžběty, který je architektonickou dominantou Košic. Reliéf doprovázejí texty KOŠICKÝ MARATÓN, SLOVENSKO, výroční letopočty 1924–2024 a hvězdy Evropské unie. Reverzní strana pak předkládá všechny náležitosti platné mince s nominální hodnotou 2 €.

Pamětní minci z obecných kovů vyrazila Mincovňa Kremnica a vydala Národná banka Slovenska.