Medaile je druhou ze série „České bankovky na českých medailích“. Je doplněna grafickým listem s portrétem Emy Destinnové, který je číslován a signován autorem, akademickým malířem Oldřichem Kulhánkem. Medaile spojuje výtvarné, sochařské a rytecké umění. Toto významné umělecké dílo rozšiřuje kvalitní medailérskou tvorbu České mincovny. Jeho koupě znamená dvojí investici - do drahého kovu a jedinečného uměleckého díla. Autorem návrhu medaile je akademický malíř Oldřich Kulhánek, autor českých bankovek a renomovaný umělec. Podle jeho vlastních slov byla výtvarná výzva v přenesení obdélníku bankovky do kruhu medaile. Akademický sochař Vladimír Oppl, autor české dvacetikorunové mince, vytvořil na základě grafického návrhu sádrový model, z něhož se odvíjí zpracování ražebních nástrojů. Dílo pak k dokonalosti dovedl rytec mincovny Luboš Lietava, který se ryteckou prací podílel již na mnoha českých mincích a medailích. Námět bankovky a tedy i medaile se vztahuje ke světoznámé operní pěvkyni Emě Destinnové (1878 – 1930), vlastním jménem Emílii Pavlíně Kittlové. Umělecké jméno si zvolila po své učitelce zpěvu Marii Loewe Destinn. Její vyobrazení přibližuje dobu její největší slávy. Období, ve kterém životní styl ve světě ovládla secese, a to jak v architektuře a bytovém interiéru, tak v oblékání. Ema Destinnová nenašla v Praze uplatnění, a proto zahájila kariéru v Berlíně a teprve po vystupování v Londýně a Paříži jí bylo umožněno se představit v Praze. V roce 1908 již vystupovala v Metropolitní opeře v New Yorku. Bravurně zvládla repertoár více než 80 velkých operních rolí. Její kariéra nejvíce utrpěla během 1. světové války. Tehdy se na čas vrátila domů, ale kvůli jejím kontaktům na domácí vlastenecký odboj jí byl odebrán pas a až do konce války byla internována na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou. Do Metropolitní opery se sice vrátila v roce 1919, ale už nebyla schopna navázat na svoji předválečnou slávu. V roce 1928 se natrvalo vrátila do Čech na svůj zámek, kde žila až do své smrti. Centrálním motivem averzní strany medaile je portrét zpěvačky. Inspirací pro tvorbu portrétu byly fotografie z inscenace opery Madam Butterfly v Metropolitní opeře v New Yorku. Její oduševnělá tvář je znázorněna z podhledu. Ve vlasech má na levé straně vpletenou snítku vavřínové ratolesti s plody, jež poukazuje na její něžný a romantický charakter. Ve spodní části vlasů na pravé straně je zakomponována číslice 2 000, pod ní šál s květinovým dekorem jakoby přehozený přes rameno pěvkyně . Na druhé straně v pozadí je umístěný opět symbol slávy, vavřínová ratolest. Na levé spodní straně pak nápis s uměleckým jménem pěvkyně. Reverzní strana je apoteózou hudby. Základ tvoří vnitřní prostor písmene „D“, iniciály pěvkyně, stylizovaného do tvaru strunného hudebního nástroje připomínajícího oblými tvary housle. V horní části je zakomponována hlava Múzy hudby a lyriky Euterpé, ověnčená listy a plody vavřínu. Hlava bohyně vystupuje z nástroje, který je na svém spodním okraji ozdoben opět listy vavřínu. Spodní částí reverzní strany procházejí v pozadí prohnuté pruhy připomínající stylizované ozdobné stuhy. Limitovaný náklad 100 ks, číslováno.