V roce 2023 si připomínáme 500. výročí narození Jana Blahoslava – biskupa Jednoty bratrské. Při této příležitosti vznikla půluncová zlatá medaile České mincovny, která je součástí volného cyklu nejkrásnějších nerealizovaných návrhů přihlášených do soutěží České národní banky.

Jednota bratrská vznikla v čase české reformace jako protestantská církev. Protože se nepřipojila ke katolíkům ani kališníkům, čelila ustavičnému pronásledování. Přesto se jí podařilo stát se významnou složkou české a moravské společnosti. Z velké části za to vděčila svému biskupovi Janu Blahoslavovi. Tento kněz, literát, pedagog a vzdělanec se hlásil k myšlenkám humanismu a v mnohém se podobal svému nástupci J. A. Komenskému. Humanistické metody, ke kterým patří hledání pravdy, návrat k pramenům, systematické třídění látky či jasný a srozumitelný výklad, uplatňoval v širokém spektru činností. Svou církev hájil obrannými spisy a působil jako její historik. Příručky mravně výchovné, teologické či hudební povahy využíval v pedagogické službě. Prací na české gramatice pomáhal kazatelům i překladatelům. Lingvistické zájmy uplatnil při překladu Nového zákona z hebrejštiny a řečtiny do češtiny. Jeho práce se pak stala základem pro ucelený překlad Písma, který vešel do dějin jako Bible kralická. Literární, vědecká a umělecká hodnota řadí dílo Jana Blahoslava k vrcholným projevům celonárodní kultury.

Jako předloha při ražbě pamětní medaile posloužil návrh medailéra Asamata Baltaeva, DiS. Odborná komise České národní banky ho ve výtvarné soutěži ocenila druhým místem. Averzní strana předkládá portrét Jana Blahoslava doplněný jeho jménem a výročními letopočty. Reverzní strana je pak věnována Šamotulskému kancionálu – souboru duchovních písní, jehož redakcí byl Jan Blahoslav pověřen. Kompozici reverzu dotváří ještě názvy dalších Blahoslavových děl a beránek s korouhví, který je symbolem Jednoty bratrské.

Emisní náklad čítá pouhých 99 kusů. Každá medaile je navíc ručně číslována na hraně.