Poslední stříbrná mince České mincovny z cyklu Sluneční soustava je věnována planetě Neptun.

Po objevení Uranu začali astronomové pátrat po dalších planetách a v 19. století jednu nalezli. Poslední planeta sluneční soustavy, která je zároveň posledním plynným obrem, dostala jméno římského boha moří. Ze 4,5 miliardy kilometrů vzdáleného Slunce získává Neptun jen minimum tepla, ale vytváří si své vlastní, které pak pohání bouřlivé meteorologické systémy. Neptunské větry jsou nejsilnější ve sluneční soustavě – vanou rychlostí 2400 kilometrů v hodině, což představuje více než dvojnásobek rychlosti zvuku. Planetě nechybí prstence, i když jsou velice tenké, a mezi jejími měsíci vyniká Triton, na kterém dochází k výtryskům plynu a prachu.

Reverzní stranu mince věnovali medailéři Asamat Baltaev, DiS., a Jiří Hanuš, DiS., vyobrazení Neptunu v živých barvách, kterých bylo dosaženo pomocí technologie tamponového tisku. V raženém reliéfu je pak patrné Slunce obklopené oběžnými dráhami dalších planet sluneční soustavy. Kompozici uzavírá latinský nápis NEPTUNUS. Jako předloha pro kolorování nebyly použity fotografie nebo počítačová grafika – autoři mincí vytvořili originální akvarelové malby. Mincovní plocha ražeb se vyznačuje speciální úpravou – kombinací proofování, pískování a lejzrování razidel bylo docíleno nového efektu, který jsme nazvali „měsíční prach“. Averzní strana mince je věnována vyobrazení celé sluneční soustavy a předkládá astronomické symboly jednotlivých planet. Ve středu soustavy najdete portrét Alžběty II., který je spolu se jménem královny, letopočtem emise 2021 a nominální hodnotou 1 DOLLAR (NZD) nezbytným atributem emitenta mince. Tím je tichomořský ostrov Niue, který České mincovně poskytuje zahraniční licenci k ražbě vlastních pamětních mincí.

Minci věnovanou Neptunu si můžete uložit do sběratelského alba, které je plné zajímavostí o vesmíru i jeho dobyvatelích.