Druhým ze sedmi divů starověkého světa jsou visuté zahrady Semiramidiny. Legendární památku připomíná zlatá mince České mincovny o hmotnosti jedné trojské unce.

O tom, jak vznikly visuté zahrady babylonské, vypráví několik pověstí. Je možné, že je nechala postavit bájná Semiramis – královna, která z Babylonu učinila největší a nejhonosnější metropoli starověku. Jiná pověst tvrdí, že byly darem od krále Nabukadnesara II. pro královnu Amytis, které se stýskalo po horské přírodě její domoviny. Na stupňovitých terasách visutých zahrad, které se tyčily vysoko do nebe, rostly něžné květiny i mohutné stromy. Umožňoval to důmyslný zavlažovací systém, který byl tvořen rozsáhlou sítí potrubí, vysoko položenými studnami a spirálovitými čerpadly, jimiž dělníci neustále čerpali vodu z Eufratu. Zahrady poskytovaly chladivé útočiště před spalujícím žárem babylonského slunce, a proto je navštěvovalo mnoho lidí. Přesto se o nich dochovalo jen málo zpráv – dokonce ani není jisté, zda pozemský ráj uprostřed pouště opravdu existoval…

Reverzní strana mince, která je dílem medailérky Petry Brodské, DiS., předkládá domnělou podobu visutých zahrad s četnými terasami, sloupy, stromy a vodopády. Anglický opis uvádí THE HANGING GARDENS OF BABYLON. Averzní strana, která je společná celému cyklu, pak předkládá všech sedm divů světa – egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny, Artemidin chrám v Efesu, Feidiovu sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a maják na ostrově Faru. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě portrét a jméno královny Alžběty II., nominální hodnotu 50 DOLLARS (NZD) a rok emise 2021.

Náklad čítá pouhých 200 kusů uncových mincí.