Stříbrná medaile Doba Karla IV. - Katedrála sv. Víta proof

Výjimečná série České mincovny s názvem Doba Karla IV. je oslavou nevyčerpatelné studnice odkazů tohoto význačného vladaře, který je nejen pro svůj vřelý vztah k české zemi nazýván Otcem vlasti. Série poutavým zpracováním oslavuje ve formě stříbrných medailí a zlatých dukátů tři pověstné památky: Karlštejn, Karlův most a katedrálu sv. Víta.

Karel IV. dokázal jako první český panovník být zároveň i císařem římským, čehož uměl náležitě využít. Z Prahy udělal sídelní město říše. Následoval mohutný rozkvět kultury a kumulace nejvýznamnějších odborníků a vzdělanců tehdejší doby. Vladař zajistil českým zemím vrcholnou pozici na soudobém hospodářském žebříčku střední Evropy. Jakožto velmi vzdělaný diplomat vnesl do Čech obrovský kapitál a rozvinul obchodní styky. Byl velmi zbožný a opíral se o církev, šlechta za jeho vlády ztratila četná privilegia. Z jeho víry vzešlo množství církevních památek, které dal vystavět.

Karel IV. byl neobyčejně vzdělaný a vnímavý muž. Znal proto velmi dobře gotický katedrální sloh, s nímž se setkal ve Francii, kde byl vychován. Rozhodl se tedy ke stavbě katedrály, která měla svou velkolepostí předčit francouzské předlohy. K takovému kroku ovšem potřeboval znalého stavitele, povolal tedy z Avignonu Matyáše z Arrasu. Ke společnému položení základního kamene katedrály sv. Víta došlo 21. 11. 1344 Karlem IV., jeho otcem Janem Lucemburským a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Současně došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Poté započal Matyáš z Arrasu své proslulé dílo, avšak roku 1352 zemřel. Po Matyášově smrti práce ještě několik let sledovaly jeho plány, v roce 1356 se ale pokračování ujal německý stavitel Petr Parléř a posléze i jeho synové. Parléřův styl byl oproti Matyášovu zřetelně volnější a nesl známky pozdní gotiky.

Ve vizi Karla IV. dále pokračoval Vladislav II. Jagellonský se staviteli Hanušem Spiessem a Benediktem Riedem. Do stavby monumentu však zasáhl i živel. Když v roce 1541 vzplála Malá strana a Hrad, všechny dřevěné prvky katedrály shořely, byl poškozen zvon a zničeno trojlodí. Opravu zaštítil Ferdinand I., k práci si pozval Paola della Stellu a později Bonifáce Wohlmuta. Dílo bylo dokončeno na konci 16. století, v roce 1621 byl chrám znovu vysvěcen v návaznosti na pobělohorský vývoj. Od té doby došlo k četným menším úpravám monumentu. Ke konečné dostavbě došlo až Svatovítskou jednotou na přelomu 19. a 20. století a roku 1929, u příležitosti milénia zavraždění sv. Václava, byl chrám vysvěcen. Mezi lety 1920 a 1997 se pro svatyni používal název chrám sv. Víta, roku 1997 obnovil tehdejší pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Návrh pamětní medaile Katedrála sv. Víta připravil erudovaný medailér MgA. Josef Oplištil. Na averzu zpodobnil katedrálu z netradiční a půvabné ptačí perspektivy. Reverzu pak dominuje portrét panovníka obklopeného proslulými stavbami, k nimž dal za své vlády podnět. Nápisy na reverzu uvádí název série a také letopočty králova narození a úmrtí. Česká mincovna připravila stříbrnou medaili v limitované sérii 5000 ks.

Doba přeje investicím do stříbra, jeho ceny v současné době stagnují, prognózy však mluví jasně a určují ryzí stříbro jako rozumný způsob uložení svých finančních rezerv. Ve spojení s vysokou uměleckou hodnotou stříbrné pamětní medaile získáte nejen zhodnocení svých peněz, ale také se ve Vaší sbírce ocitne kus slavné české historie.